Jen velmi zřídka se však hovoří o skutečných problémech podnikajících firem či živnostníků, způsobených pozdní úhradou faktur za zboží nebo služby.

Ačkoliv tržní ekonomika u nás funguje více než 20 let, jen velmi obtížně se budeme, jakožto postsocialistická země, schopni vyrovnat platební morálce v zemích, kde je soukromé podnikání zavedeno již desítky let. I přes tento zdánlivě propastný rozdíl je třeba problematiku pozdních úhrad řešit i na západ od našich hranic. Tento fakt je zřejmým důvodem, proč má společnost  Intrum Justitia již 23 evropských poboček a na nedostatek klientely si rozhodně nemůže stěžovat.

Bylo by mylné domnívat se, že základním příjmovým pilířem inkasních agentur v ČR jsou pouze finanční prostředky přitékající z vymáhání pohledávek pro banky, mobilní operátory, dopravní podniky nebo poskytovatelů nebankovních půjček. Intrum Justitia  působí v silné konkurenci inkasních agentur od roku 1996. Tento fakt staví společnost do pozice velmi výkonného a seriózního dodavatele inkasních služeb, jehož servisu využívají nejen silné nadnárodní korporace, ale i středně velké a malé firmy či živnostníci. Nelze pochopitelně opomenout ani významnou příjmovou složku z mezinárodního inkasa pohledávek. Intrum Justitia pokrývá vlastními silami 23 evropských zemí a prostřednictvím smluvních partnerů ještě více než 150 světových destinací. Koncem loňského roku byla odstartována kampaň BOOSTING EUROPE, která je nepřehlédnutelná ve změně image webových stránek celé skupiny a přístupu ke korporátní klientele. Intrum Justitia má v tomto smyslu reálné ambice stát se katalyzátorem evropských poměrů v oblasti platební morálky. V tomto smyslu tedy velmi sebevědomě posiluje svou pozici evropského lídra správy pohledávek.

BOOSTING EUROPE

Intrum Justitia, s.r.o.

„Děláme negativní, ale prospěšný business“ říkají zástupci Intrum Justitia, když hodnotí svou práci. Každý finanční manažer by se měl podrobně podívat na platební morálku svých odběratelů a zvážit, zda se právě jeho společnost nedostává díky zhoršené platební morálce zákazníků do situace, že tyto zcela bezplatně úvěruje. Ačkoliv je zmíněné „úvěrování“ s ohledem na konkurenční prostředí celkem pochopitelnou aktivitou, je třeba vědět, že i to má své časové i finanční meze. Je nezbytné stanovit si hranici přípustného rizika tak, aby se z vynuceného úvěru nestala nevratná půjčka či dar. Hledáme-li jednoduché pravidlo jak se vyhnout vysokému procentu nezaplacených faktur, pak si vystačíme s prsty jedné ruky :

1)Nastavit optimální kreditní limity

2)Včas informovat zákazníka o jeho prodlení (2-3 upomenutí)

3)Při prodlení delším 60 dnů neváhat předat pohledávku do správy specialistům

4)Vymezit ze svého portfolia neseriózní odběratele

5)Přispívat informacemi do databází neplatičů

Není pochyb o tom, že některé společnosti (což zejména platí ve stavebnictví) mají interní nařízení, kterými regulují úhrady závazků tak, že věřitel své peníze získá 60-90 či více dnů po splatnosti. Nejde však o prodlení způsobené nedostatkem finančních zdrojů, ale manažerský kalkul, jehož prostřednictvím se finanční zátěž cíleně přenáší na dodavatelské firmy (a to až za hranice únosnosti). Ani ta nejdokonalejší opatření, realizovaná v teoretické rovině však nepokryjí všechna úskalí, která s sebou ve smyslu pozdních úhrad přináší podnikání v praxi. Outsorsingová správa pohledávek je však cesta, která nepochybně přispívá k zásadní redukci neplatičů.