Jako reálné překážky mohou investoři vnímat nezbytnou přítomnost řízené vzduchotechniky nebo vysoké nároky na projekt a dosažení velmi vysoké kvality a přesnosti stavby, kterou u nás dokáže nabídnout jen minimum firem. Přestože nové dotace investorovi zaplatí až 50 % vícenákladů, k velkému zvratu v oblasti novostaveb nejspíš nepovedou.

Jinak je tomu u nízkoenergetických domů, které mohou dosáhnout 50 až 70 % úspor energií bez zásadního navýšení rozpočtu a bez speciálních technologií. Jsou cenově i morálně dostupné každému stavebníkovi. Investoři nízkoenergetických domů sice nedosáhnou na nové dotace, ale při dobrém projektu a použití vhodných materiálů ušetří i několik set tisíc korun oproti dotovanému pasivnímu domu.

 „Nabízíme zákazníkům ucelený systém tří variant obvodových stěn pro různé kategorie úsporných domů. Největší zájem je tradičně o stěny pro úsporné domy, dále pak o stěny pro nízkoenergetické domy, pasivní varianta je ale stále spíše výjimkou,“ dokládá chování investorů Ivana Havlíčková, vedoucí marketingu výrobce Ytongu, který je jedním z nejvýznamnějších hráčů v oblasti energeticky úsporných domů.

Hlavním důvodem je podle ní fakt, že vyšší náklady pro konstrukci nízkoenergetických domů nemusí být nutností. Obvodový plášť pórobetonových domů není nutné zateplovat, a přesto mohou hladce splňovat nejpřísnější kategorie Průkazu energetické náročnosti budov.

 

Škoda, že nízkoenergetických staveb, jejichž masová výstavba může přinést podstatně větší energetické úspory než pár pasivních domů, se program netýká…

 

Energeticky úsporné domy jsou cenově i morálně dostupné prakticky každému stavebníkovi a lze je realizovat dokonce i svépomocí.

 

Pasivní domy s přibližně sedminovou až desetinovou spotřebou energie se od běžných staveb neliší pouze tloušťkami izolací a izolační schopností obvodového pláště. Tyto stavby přinášejí poněkud jinou koncepci domu.