Článek
Na tuto pasáž zareagoval uživatel Martin Hrubý: „Tak ji už, k sakru, začněte porážet! :)“ Rozvinula se debata. Paní doktorka, která vystupuje jako Dagmar, přidala: „Jistě. Ale už o tom jen nemluvte. Jen s tím, že je Babiš zloděj, stbák, zadlužuje zemi, má z ní dojnou krávu apod., nevyžijete. Všechno pravda, ale spousta lidí opravdu neví, koho volit, protože jejich problémy jsou pro intelektuální strany z měst neviditelné.“
Momentálně je nadějí voličů, kteří chtějí porazit Andreje Babiše, sjednocení opozičních stran. Zkouškou, jestli to půjde, mají být nadcházející krajské a senátní volby. Kde ale tyto strany vezmou voliče? Vždyť současná vláda není u kormidla kvůli puči nebo nátlaku vnějších sil. Její vznik vyplynul z výsledku ANO. Jak k tomu Babišovo hnutí přišlo?
Vraťme se ke slovům paní doktorky Dagmar a podívejme se na ně z jiného úhlu. Podle ní jsou strany, o kterých se bavíme, pro spoustu lidí příliš chytré. A sociálně cizí. Tito lidé nerozumí, proč dávat na první místo svobodu a demokracii, když na prvním místě musí být živobytí.
Chápu je. Nestrávil jsem život jen v intelektuálním městském prostředí, jak by možná napsala paní doktorka Dagmar. Mám zkušenost, že tato společnost nemá většinovou populaci, která by si přála svobodu a demokracii jako podmínku svého života.
Zeje tedy mezi většinou a menšinou propast, kterou nelze překlenout? Na první pohled to tak vypadá. Ale máme zkušenost prvních polistopadových let. Tehdy nebyla mlčící většina toxická. Nabízím hypotézu: protože uznávala tehdejší sílu, kterou symbolizoval Václav Havel, státník podporovaný nikoli autoritářským až totalitním Ruskem a Čínou jako současný prezident, ale mocným společenstvím demokratických států.
Sílu, a to celému světu, ukazuje v těchto hodinách fyzicky nehřmotný muž v čele českého Senátu. Kdo sledoval dnes ráno projev Miloše Vystrčila na Tchaj-wanu, mohl být hrdý, že po letech poklonkování diktátorům se světu představil odvážný český státník.
Vystrčil na Tchaj-wanu řekl, že chce k cestě inspirovat další politiky
A že čínský velvyslanec půjde vysvětlovat hulvátské chování své země vůči Česku k českému ministrovi zahraničí.
Alexandr Mitrofanov
Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.
Mlčící většina bude mít o čem přemýšlet. Kdyby se k této síle včas nepřidala, nezačne jí hořet koudel?