Článek
Kdysi mi zkušený maďarský politik mezi čtyřma očima řekl, že máme v Česku štěstí na chytrý a vzdělaný lid, který jen tak neuvěří nějaké blbosti. A nebude jako Pavlovův pes, dodal bych vlastními slovy. I když to byl zkušený člověk, zmýlil se. Tedy nikoli v předtuše dění, které mělo přijít v Maďarsku, ale v hodnocení většiny českého voličstva.
Koronavirus je požehnání pro autoritáře, kteří by rádi řídili lidi psími povely. V Maďarsku šel Viktor Orbán zatím nejdál zde. Ani Vladimir Putin v této chvíli nemá tak fešácké vládnutí. Andrej Babiš je Orbánův kamarád z V4. Místopředseda Sněmovny za Piráty Vojtěch Pikal odhalil, že Babišova vláda v tichosti připravila a předložila návrh, který by sice nebyl tak okatý jako maďarský vzor, ale za jistých okolností by mohl vést stejným směrem zde.
Když už se to takhle provalilo, začal si navrhovatel, ministr obrany Lubomír Metnar, a pak i sám premiér Andrej Babiš něco sypat na hlavu. Metnar napsal: „Přiznávám, že načasování vložení doporučujícího úvahového dokumentu do vládního systému bylo nešťastné, rozhodně nechci v dané situaci oslabovat moc Poslanecké sněmovny! Pokud by v budoucnu k něčemu mělo dojít, musí k tomu být široká politická shoda!“
Babiš napsal: „Absolutně s tím nesouhlasím, zastavil jsem to a projednávat to SAMOZŘEJMĚ nebudeme. Nevím, proč teď ministerstvo obrany vytáhlo dokument, který jim zadala vláda už v roce 2015. Tohle se kolegům fakt nepovedlo.“
To, co si nasypali na hlavu, mohl být popel, ale stejně tak to mohla být hnojiva z Agrofertu. Metnar přiznal jen špatné načasování a nechal si zadní vrátka pro „širokou politickou shodu“ pro omezení parlamentní demokracie. Co je prosím ta shoda? Stačí k tomu ANO, ČSSD, KSČM a SPD?
Babiš nás ujišťuje, že neví, jaké Palermo má ve vládě, když si tam každý dělá, co chce. Jo, kdyby to celé někdo řídil jako firmu! V normální zemi se premiérovi obvykle věří. V zemi Čapího hnízda mu věří koblihy a surikaty.
Alexandr Mitrofanov
Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.
Na začátku koronakrize jsem psal, že si máme důkladně mýt ruce a koukat Babišovi na prsty. Platí to dál ve zvýšené míře. Protože kdyby se mu dala volnost, cesta zpět už být nemusí zde.