Článek
„Čtrnáctého července předstoupím před Poslaneckou sněmovnu, omlouvám se, mám dojem, že je to jedenáctého července, abych podpořil tuto naši vládu.“ V této větě prezidenta Miloše Zemana, kterou doprovodil dnešní jmenování nové vlády, jsou dobře vystiženy dva základní rysy běžících politických dějů.
Zaprvé je to pletení pojmů a dojmů, o Ústavě nemluvě. Zadruhé je to selekce na občany první a druhé kategorie. Vyloučeni jsou ti, kteří se nechtějí smířit s ohýbáním všeho, co se ohnout nechá. „Naše vláda“ v Zemanově podání jen navazuje na jeho slova, která adresoval v březnu shromáždění svých příznivců: „Náš čas nastal… Nemusíme se obávat z toho, co nám přinese budoucnost. Budoucnost je na pět let naše.“ Kdo nejde s touto partou, smí podle Zemana, jak známo, leda tak držet ústa.
Upřímnost se musí ocenit, nenechává prostor pro iluze. V případě Babišovy vlády lze navíc očekávat jako bonus legraci. Začalo to hned po jmenování. Jan Hamáček uvítal začátek levicové vlády, Andrej Babiš ho hned opravil, že má i pravicové prvky, tedy je to vláda pro všechny. Pejsek a kočička to jsou.
Babiš také prohlásil: „Máme na to, vrátit se na špičku Evropy, tam, kde jsme byli za Masaryka.“ Bude taky jezdit na koni? A bude nám, vyloučeným, připadat více jako státník zde, anebo více jako tyran zde?
Tento proud politiků a jejich podporovatelů tedy chce téct mimo liberální demokracii. Nezbývá než to vzít na vědomí. Okamžitě ale vzniká dotaz: Kdo tedy povede stoupence liberální demokracie proti aktérům tzv. řízené demokracie vynalezené a odzkoušené v Rusku, úspěšně přenesené do Maďarska a Polska a nyní hrající své hry také v Česku?
Včera si o tuto roli veřejně řekl předseda ODS Petr Fiala na debatě v Praze zde. Celé je to zajímavé, ale v rámci naší úvahy stojí za zvláštní pozornost část projevu od 22. minuty.
„Chci zde symbolicky nabídnout ruku všem, kteří si váží svobody, Ústavy a parlamentní demokracie, ať už si říkají konzervativci, libertariáni, nebo liberálové. Chci všem těmto lidem říct, že dnes mají oporu v nás, v ODS. Nemusíme sdílet osobní vkus, ale naším společným zájmem je chránit ústavní poměry, politické svobody, demokratické principy a zájmy aktivních a statečných lidí České republiky,“ řekl Fiala.
Alexandr Mitrofanov
Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.
Z další debaty sice vyplynulo, že takový Václav Klaus ml. jako výrazná postava modrých tvoří pro cíl vytyčený Fialou překážku. Ale na druhou stranu alespoň to šéf ODS zkusil. Poskytl téma k přemýšlení.