KOMENTÁŘ: Vážit si svobody – Josef Koukal

Včera jsme zažili desperátní věc. Navzdory všem nebezpečím jsme si na vycházce se psem zalumpačili a sedli si na lavičkách před jednou hospůdkou, kde dávají točené přes okénko. Úplně cizí pán přinesl kytaru a zazpívali jsme si pár starých písniček od Suchého ze Semaforu a od Olympiku. Taková úleva! Udávám se sám. Ostatní nevím, jak se jmenovali. Vyrovnal jsem skóre s Milošem Zemanem za tu jeho schůzku v Lánech.

Pak jsem dal za úkol dceři, která sice cvičí na flétnu, ale také už ji to nudí, aby napsala, co si o tom všem myslí. Už rok se bavíme o švédské aktivistce Gretě Thunbergové, do jaké míry je vyrovnaná nebo naopak, tak proč nevyslechnout českou pubescentku. Ušetřila mi práci a dostane na zmrzlinu, abyste si nemysleli, že vydělávám na otrocké dětské dřině.

Klárka říká tohle: „Většina lidí mluví o koronaviru ve špatném slova smyslu, což je samozřejmě předvídatelné, poněvadž na tomto onemocnění se toho nic moc dobrého nenajde. Ovšem když bychom mu měli připsat nějaké zásluhy tak aspoň, že díky němu si můžeme více vážit svobody a máme se na co těšit. Čímž samozřejmě nechci poukazovat na to, že bychom měli být rádi, že tu něco takového existuje jen by bylo hezké, kdyby se každý člověk alespoň na chvilku zastavil a popřemýšlel o něčem hezkém na co už se těší nebo z čeho bude mít radost až tato situace skončí. A také když už jsme tak dlouho doma tak má na sebe člověk více času a může třeba začít zdravěji jíst nebo začít chodit více na sportoviště, když už jsou otevřená a více podobných věcí.“

Opravil jsem jí tam několik chyb, interpunkce nebude její silná stránka a za „bysem“ lítaly za starých časů ve škole záhlavce. Ale ačkoli otec není nikdy jistý, řekl bych, že je to fakt moje dcera. Souhlasím se vším.

Metodou volných asociací se vracím k původnímu tématu. Ta čísla jsou povzbudivá, sílí hlas doktorů, kteří říkají, že s virem stejně budeme muset žít.

Zabydlí se tu jako chřipka, patrně bude útočit sezonně, nevyhubíme ho. Těším se jen na ty písničky a sportoviště.