Hlavní obsah
Alex Švamberk Foto: Tomáš Reiner, Novinky

KOMENTÁŘ: Turecké dvě mouchy jednou ranou - Alex Švamberk

Turecko se konečně rozhoupalo a oznámilo, že se zapojí do boje s Islámským státem. Dokonce na něj už podniklo několik útoků, což naznačuje, že by mohlo přece jen dojít ke zvratu v obtížném konfliktu, který podle britského ministra Michaela Fallona potrvá ještě několik let. Podél syrsko-tureckých hranic má vzniknout nárazníková zóna, která má odříznout radikály od podpory proudící právě přes Turecko.

Alex Švamberk Foto: Tomáš Reiner, Novinky
KOMENTÁŘ: Turecké dvě mouchy jednou ranou - Alex Švamberk

Změna přístupu však má Ankaře pomoci i v jiném, pro ni důležitějším problému – totiž v potlačení Kurdů. Ti jsou zatím tou nejefektivnější silou bojující s Islámským státem, ale netají se svými ambicemi ustavit vlastní stát.

Turecko dlouho dělalo, jako by v oblasti nepůsobila jedna z nejbrutálnějších teroristických organizací. Do boje proti Islámskému státu se odmítalo zapojit, ještě horší však byla nečinnost na syrsko-tureckých hranicích. Mohli přes ni přecházet nejen bojovníci proti vládě syrského prezidenta Bašára Asada, ale i radikálové, kteří se přidávali k Islámskému státu. Překračovaly ji ženy, které se rozhodly vzít si za muže některého z bojovníků Islámského státu, a přes Turecko zřejmě proudila i část ropy, kterou Islámský stát vytěžil na dobytých územích a z níž měsíčně získává desetimilióny dolarů na svou činnost.

Ankara sice kurdským pešmergům z Iráku umožnila přejít s těžkými zbraněmi přes své území, aby pomohli Kurdům snažícím se loni udržet syrské pohraniční město Kobani, ale to bylo vše. Turecko dále podmiňovalo své zapojení do koalice proti IS tím, že se současně bude bojovat proti syrskému prezidentovi.

Po brutálním atentátu na Kurdy v tureckém Suruçu, při kterém zahynulo 20. července 30 kurdských aktivistů chystajících se pomáhat v Kobani, se přístup Ankary přece jen změnil. Zapojila se do boje proti Islámskému státu a umožnila americkým letadlům využívat k útokům letiště Incirlik.

Myslet si však, že by Turecko změnilo svou politiku, je mylné. Jen využilo atentátu, aby se nedostalo do situace, kdy by honilo pozdě bycha a současně aby zabilo dvě mouchy jednou ranou. Odpor proti Islámskému státu je globální a je těžké se k němu nepřipojit. Čelit mu zatím dokázali jedině Kurdové. Pešmergové v Iráku zabezpečili města Irbíl i Kirkúk a osvobodili území u Sindžáru obývané jezídy. V Sýrii dokázaly kurdské milice YPG udržet Kobani a postoupit k Hasace i k hlavnímu městu Islámského státu Rakce.

Už loni však Kurdové poté, co Islámský stát dobyl Mosul, Tikrít a Bajdží, dávali najevo, že v případě rozpadu Iráku by vyhlásili vlastní stát. Ten by však mohl vzniknout i na severu Sýrie při tureckých hranicích, což by mohlo posílit separatistické touhy tureckých Kurdů.

A tak Turecko pouhý den po prvním útoku na Islámský stát zahájilo rozsáhlé nálety na sever Iráku, na pozice separatistické Kurdské strany pracujících (PKK), která se dlouhodobě snažila odtrhnut Kurdy obývané enklávy v Turecku. Záminkou byl atentát spáchaný PKK, který si vyžádal životy dvou vojáků.

Také domluvený americko-turecký plán na vytvoření bezpečnostní zóny v Sýrii v délce 100 km a šíři 40 km, který má zabránit Islámskému státu získávat podporu přes turecké hranice, má vedlejší efekt – zabrání kurdským milicím YPG ovládajícím široké okolí Kobani spojit se s další Kurdy drženou enklávou na severu Sýrie nad Halabem u Afrinu. Turecký opoziční politik Selahattin Demirtaş z prokurdské Lidové demokratické strany (HDP) řekl otevřeně, že jde o pokus Ankary zabránit Kurdům ve vytvoření vlastního státu, i když turecký premiér Ahmet Davutoglu řekl, že syrští Kurdové si v oblasti budou moci vytvořit svoji enklávu, pokud se nebudou vměšovat do dění v Turecku.

Turecko si svůj postup nechalo schválit na mimořádném zasedání NATO, které samo svolalo a které se konalo za zavřenými dveřmi. Zazněla obvyklá slova, že terorismus nemůže být tolerován v žádné formě – ona i PKK je na seznamu teroristických organizací. Pravda, Ankaře se při tom dostalo varování, že by měla vůči Kurdům postupovat uměřeně.

Zapojení Turecka do bojů v Sýrii je zřejmě také podmíněno kompromisem. Islámský stát sice zůstává pro Američany prioritou, Washington však už oznámil, že kvůli ochraně svých spojenců v Sýrii budou podnikat nálety bez ohledu na to, že by mohly ohrozit syrskou armádu. Což je přesně to, co si Turecko, země NATO s druhou nejsilnější armádou, přeje.

Zapojení do akcí je pro Turecko důležité ještě z jednoho důvodu – obává se případného sbližování USA s Íránem, který podporuje syrského prezidenta Asada. To by mohlo zhatit jeho snahu mít v Damašku spřízněný režim, nejlépe sunnitský – a ne současný, alávitský.

Alex Švamberk

Novinář, spisovatel, hudebník, skladatel a performer, absolvent Strojní fakulty ČVUT v Praze. Nyní pracuje jako zahraniční redaktor serveru Novinky.cz. Specializuje se na válečné konflikty a oblasti Korejského poloostrova, Balkánu, ale i na Ukrajinu a Jižní Afriku. Dlouhá léta působil v médiích jako hudební recenzent, i nyní připravuje rozhovory se zahraničními umělci a píše kritiky na soudobou hudbu a nahrávky okrajových žánrů, jako je hard core, industriál a noise.

Komentáře autora

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků