Článek
A takto zmasírovaný občan právem očekává, že „někde“ je už připravena zapečetěná obálka se zatýkacími rozkazy pro zakuklené hochy v neprůstřelných vestičkách, s cudně zahalenou tváří, kteří rozkopávají dveře justičních zločinců a s příslovečným řevem zatýkají tyto bodré muže našeho ramena spravedlnosti….
Probuďme se však ze snění!
Naše zpravodajské služby sice občas v minulosti zazářily nějakou pitomostí, ale pokud jde o BIS, jde již pro historii otřepané zkazky o ztracených a objeveních kufřících a snaživých špionech, kteří donášeli na Hrad. Za ředitele dr. Růžka byli zpacifikováni i solitéři pracující na vlastní pěst a pro své svaté nadšení bojující „Bondové“. A tak nynější ředitel BIS vede svůj úřad v klidu a pohodě a v duchu představ o práci každé zpravodajské služby, o které se nepíše a v podstatě ani nemá vědět. Což naopak před rokem porušili snaživí – bohužel čelní představitelé – Vojenského zpravodajství, kteří ve své servilnosti „zobali z ruky“ ambiciózní žárlivé sekretářce a své zákonné povinnosti si zaměnili za činnost soukromých detektivů z pokleslých detektivek.
Ale vraťme se k nové „kauze“ a čtěme k ní zákon, kde to všechno je: Jde o zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Ten upravuje postavení, působnost a činnost našich zpravodajských služeb (jde o již uvedenou Bezpečnostní informační službu, skandálem pošpiněné Vojenské zpravodajství a Úřad pro zahraniční styky a informace). „Biska“, která působí mimo armádní struktury, mimo jiné podle něj zabezpečuje informace o záměrech a činnostech namířených proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistvosti naší republiky a dále pak – vedle další působnosti – i informace týkající se organizovaného zločinu a terorismu. A zde je nutno zdůraznit, že jádrem činnosti je podávání zpráv a poskytování informací!
Komu, to zákon přesně stanoví: prezidentu republiky a vládě a v případech, které nesnesou odkladu, pak i bezprostředně: prezidentu republiky, předsedovi vlády a příslušným členů vlády. O náměstcích se v zákoně nedočtete….
Takže nejde o nějaké „předání nějakých papírů kýmkoliv a komukoliv“, ale jedině prostřednictvím ředitele služby, a to za dodržení zásad stanovených zákonem o ochraně utajovaných informací. Důležité je navíc vědět, že podle zákona za činnost zpravodajských služeb odpovídá vláda! Pokud ředitel BIS v zákoně upraveným způsobem příslušnou informaci předal, je lehce dohledatelná, včetně osob, které se s ní seznámili.
Zbavme se proto představy, že zpravodajské služby působí jako místní holič v oficíně, kde se shromažďují, třídí a distribuují pikantní informace z městečka, a zároveň se smiřme se s faktem, že Biska není bezpečnostní orgán, který – jako StB – má vyšetřovací pravomoci. Pokud poskytuje v zákoně stanoveným orgánům INFORMACE, jedině ti mají v rámci své pravomoci a působnosti s nimi jako důležitými informacemi pracovat, vyhodnocovat a činit relevantní závěry. Nic méně, ale nic více. Takže „únik informace“ – byla-li nějaká – není signálem pro masírování veřejnosti, ale pro seriozní práci jenom těch orgánů, kterým je tato informace svěřena. V tomto duchu je třeba i upovídanost paní bývalé náměstkyně hodnotit.
Jan Dubenský
Právník, který většinu svého profesního života spojil s armádou. Dlouhé roky zastával funkci vojenského prokurátora, později přešel na ministerstvo obrany.
Věnoval se rehabilitačním procesům, například případu generála Václava Prchlíka.
Publikoval v Kriminalistickém sborníku a Československé kriminalistice, několik let byl odborným redaktorem rezortního časopisu Vojenská prokuratura a Prokuratura.