Článek
Odvolal předsedu Ústřední knihovnické rady Víta Richtera, který si dovolil kritizovat stav věcí v Národní knihovně České republiky v Klementinu. Kdo tam kdy byl, tak ví, že rekonstrukce byla potřebná už dávno. Fakt, že probíhá už od roku 2010 a není dokončená, zrovna kumštem nezavání. Je také smutné, že paměť lidstva uchovanou v knihách není pořádně kde skladovat. Pokud dělal Richter chyby, měl jeho osud Staněk vložit do rukou nového ministra. Konstruktivně poukazovat na nedostatky ale není chyba.
Způsob odvolání změnou statutu poradního orgánu je navíc jasný důkaz, že stabilizace státní správy služebním zákonem je a byla pouhá chiméra. Koho se mocní chtějí zbavit, toho se zbaví, klidně i poslední den ve funkci, což se opravdu nedělá. Stejně jako se nepřijímají zásadní rozhodnutí, která mají a budou mít vliv na peníze i stav kulturních památek. Do tohoto ranku spadá výnos, že Hadí lázně v Teplicích už nebudou kulturní památka. Podnikatel a developer Jaroslav Třešňák tak konečně může začít s vytouženou rekonstrukcí lukrativního místa.
Je jistě pouhá náhoda, že dotyčný Třešňák patřil mezi největší sponzory kampaně prezidenta Miloše Zemana za znovuzvolení. Ještě v době, kdy hlava státu údajně kampaň nevedla, nechal Třešňák obeslat Českou republiku letáky s „životním příběhem Miloše Zemana“. Ne náhodou se později přiznal, že mu Zeman následně pomohl přímluvou s rozběhnutím miliardového projektu luxusního turistického resortu v Chorvatsku. Je také jistě úplná náhoda, že právě Zeman Staňka do funkce nejen dostal, ale také ho v ní co možná nejdéle udržoval.
Thomas Kulidakis
Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval také studium politologie a řečtiny na univerzitách v Řecku.
V komentářích se zaměřuje nejen na českou domácí politiku, Evropskou unii a oblast Balkánu.
Působí jako komentátor Českého rozhlasu Plus a publikuje v odborném tisku. V minulosti spolupracoval na mezinárodních vědeckých projektech Univerzity Karlovy v Praze a byl odborným konzultantem u některých dokumentů.
Celá situace je doklad toho, co bohužel už dávno víme nebo tušíme. Když jsou volby, tak prší sliby. Kandidáti tvrdí, že se zasadí o zlepšení a nápravu snad všeho. S nadsázkou by i nebe udělali modřejší. V konečném součtu ale u některých platí, že celé angažmá je jen hra má dáti, dal. Systém a síť služeb a protislužeb. Provést to ale tak viditelně jako, už naštěstí bývalý, ministr Staněk, to chce buď velkou dávku nemoudrosti, nebo drzosti. Případně kombinaci obojího. A pak mají občané věřit, že je čeká světlá budoucnost.