Článek
Čínský ministr Wang I hned po příletu Vystrčila do Tchaj-peje politikovi pohrozil: „Přimějeme ho zaplatit vysokou cenu za jeho krátkozraké chování a politický oportunismus.“ Podle něj čínská vláda a čínský lid nebudou tolerovat takovou „otevřenou provokaci“, kdy „Vystrčil překročil červenou čáru a znepřátelil si 1,4 miliardy Číňanů“.
Čínská reakce byla natolik přehnaná, že se ve sporu za Českou republiku postavily Německo a Francie, i když návštěva tak vysokého politika na Tchaj-wanu nebývá obvyklá, protože země EU uznávají politiku jedné Číny a přijímají názor Pekingu, že Tchaj-wan je jen odštěpeneckou provincii Číny. Výroky odsoudil německý ministr zahraničí Heiko Maas, který zdůraznil, že hrozby a nátlak do politiky nepatří a s partnery se jedná s úctou. Podobně se vyslovilo i francouzské ministerstvo zahraničí, jež vyjádřilo solidaritu s Prahou a zdůraznilo, že jakákoli výhrůžka členskému státu EU je nepřijatelná.
A čínská vyjádření odsoudil i premiér Andrej Babiš, byť sám byl proti Vystrčilově cestě. Mlčí jen prezident České republiky Miloš Zeman, jemuž se jako příznivci Číny taky Vystrčilova cesta nelíbila. Ovšem na výhrůžky druhému nejvyššímu politikovi by měl reagovat a nečekat v závětří, až se ukáže, kam vítr vane. Čínská vyjádření jsou neakceptovatelná.
Čekat by přitom nemusel. Čína už není v pozici bohaté země, které se nadbíhá, protože její imperiální politika začala překračovat tolerovatelné meze. I za koronavirové krize se pokoušela posílit své pozice v Jihočínském moři, na které si klade nijak nepodložené nároky a buduje tam základny. Zesílila i tlak na Hongkong, jemuž omezila jeho práva.
Ne náhodou se minulý týden vydal do Evropy čínský ministr zahraničí Wang I vylepšit fasádu Říše středu, což se mu příliš nepodařilo. V každé evropské zemi, kterou navštívil, se konaly demonstrace na podporu Hongkongu. Do Velké Británie, která ještě před pár lety Číně nadbíhala a prezident Si Ťin-pching se vozil po Londýně v královském kočáře, ani nejel.
Británie požaduje čínský postup proti Hong-kongu za porušení dohody, podle které předala Hong-kong zpět pod čínskou správu a nově nabízí držitelům britského pasu v zámoří získat občanství. Wangova mise ale neuspěla i kvůli vyjádřením na adresu České republiky. A právě kvůli nim se diplomaticky sporná Vystrčilova cesta dočkala podpory od zemí EU, výsledek je přesně opačný, než Peking chtěl.
Čína by si měla navíc uvědomit, že Vystrčilova cesta je důsledkem její vlastní politiky, kdy za každou cenu trvá na neustálém opakování mantry politiky jedné Číny, podle níž je Tchaj-wan její nedílnou součástí. Kdyby netrvala na udržení tohoto bodu ve smlouvě o partnerství Prahy a Pekingu a neodříkaly se hned koncerty českých hudebních těles v Číně, nikdy by situace neeskalovala. Byla by to jen otázka vztahu dvou měst, Pekingu však nestačilo ujištění české vlády, že se Česká republika drží politiky jedné Číny.
Alex Švamberk
Novinář, spisovatel, hudebník, skladatel a performer, absolvent Strojní fakulty ČVUT v Praze. Nyní pracuje jako zahraniční redaktor serveru Novinky.cz. Specializuje se na válečné konflikty a oblasti Korejského poloostrova, Balkánu, ale i na Ukrajinu a Jižní Afriku. Dlouhá léta působil v médiích jako hudební recenzent, i nyní připravuje rozhovory se zahraničními umělci a píše kritiky na soudobou hudbu a nahrávky okrajových žánrů, jako je hard core, industriál a noise.
A kdyby nedostal předchozí předseda senátu Jaroslav Kubera výhružný dopis s razítkem čínské ambasády, asi by Vystrčil na Tchaj-wan nejel. Peking sklízí, co zasel, když se čínský velvyslanec v Praze Čang Ťien-min chová jako zastupující protektor, který vrší chybu za chybou. Ještě před pár lety se o Tchaj-wanu ani nemluvilo, maximálně o tvrdých podmínkách v továrnách Foxconnu v ČR. Nyní ale stále více zaznívají hlasy - zejména od některých Pirátů -, že by si Tchaj-wan zasloužil samostatnost.