Článek
Obě skupiny se začaly hádat o peníze, jakož i o to, kdo koho manipuluje a využívá. Rozpuštění BPI se tak zdá být v prvé řadě snahou vyhnout se zaplacení pokuty ve výši 9,5 miliónu korun, kterou Úsvit od BPI požaduje v souvislosti s údajnými náklady na propagaci BPI.
Konvička nyní zakládá Iniciativu Martina Konvičky, která chce na BPI navázat. Část BPI v čele s místopředsedkyní Janou Volfovou,ovšem chce dál spolupracovat s Úsvitem a mluví v souvislosti s průběhem sněmu o manipulaci.
Konvička též hodlá spolupracovat se vznikající Alternativou pro Česko (ApČ), za niž by chtěl kandidovat na podzim do Senátu. Jeho angažmá v této české obdobě Alternativy pro Německo už ale vedlo ke konfliktům s exprezidentem Václavem Klausem, podle nějž Konvičkova účast značku ApČ poškozuje.
Hnutí Úsvit ve své současné podobě je pro změnu pohrobkem původního projektu, který vedl Tomio Okamura. I v něm došlo k rozkolu a Okamura nyní stojí v čele hnutí Svoboda a přímá demokracie, které má podobný profil.
Pokouší se spolupracovat se Stranou práv občanů, vedenou senátorem Janem Velebou. Námluvy se zatím daří, ale kdo by si chtěl vsadit na spolupráci i do budoucna, dělá nejspíš chybu.
Nesnášenlivost na dvorku českých antiislamistických a radikálně antiimigračních populistů je totiž téměř nevyhnutelná. Různé zkrachovalé nebo dříve obtížně se prosazující politické veličiny, které v době vrcholící uprchlické krize na pozadí rostoucího strachu mnoha občanů „větřily“ potenciálně silné mobilizující téma, se navzájem přebíjejí především intenzitou strašení.
Nyní ke všemu zjišťují, že strach z islámu v souvislosti s celkovým útlumem migrační vlny v Evropě i v souvislosti s tím, že u nás se slibovaná hrozba masové migrace jaksi nenaplňuje, zabírá méně než před rokem.
A aby toho nebylo málo, vše se v těchto uskupeních točí okolo několika autoritářských osobností, které spolu nedokážou spolupracovat. Všichni kohouti s problematickým vztahem k demokracii, kteří by chtěli vládnout silnou rukou, se prostě na jeden malý dvorek nevtěsnají. A jelikož tento dvorek je politicky definován velmi úzce, není ani kam ustoupit.
Tito politici začali jako bojovníci s islámem a migranty, ale při absenci reálné hrozby dnes bojují především spolu navzájem. Kdyby tato fraška nebyla trapná, mohla by sloužit alespoň k pobavení.
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).