Hlavní obsah
Thomas Kulidakis

KOMENTÁŘ: Chucpe Sidon - Thomas Kulidakis

Při příležitosti zahájení židovského svátku Chanuka se nám vrchní zemní rabín Karol Sidon v pořadu České televize svěřil také se svým názorem na řešení konfliktu Izraele a Palestiny. Středobodem jeho úvah je, že Palestina se má stát samostatným státem. Řekl, že sice by pak došlo k válce, což si sice nepřeje, ale alespoň by se tak vyjasnily vztahy, protože by zůstal jeden vítěz a jeden poražený.

Thomas Kulidakis
KOMENTÁŘ: Chucpe Sidon - Thomas Kulidakis

Pokud by to byl názor vyslovený člověkem vydatně posilněným alkoholem v restauračním zařízení libovolné cenové skupiny, dalo by se nad ním třeba pozastavit, mávnout rukou, usmát se nebo nejlépe ho ignorovat. Pokud to však řekne nejvyšší náboženská autorita Židů v České republice, je to prosím chucpe. Tento hebrejský výraz se dá podle knihy Jidiš pro radost nejlépe vyložit jako „Zlost, otrlost, cynismus, nepochopitelná kuráž, dovolenost spojená s arogancí, prostě něco, co žádné slovo v žádném jazyce nemůže plně vyjádřit.“

Za prvé válka je nástrojem řešení sporů, který je obecně považovaný za nepřijatelný. Historie lidského snažení v této oblasti směřuje k jejímu potlačení ve všech podobách. Výsledkem je řada mezinárodních úmluv, organizací a dalších aktivit. Zmiňme pro příklad dohody o odzbrojení SALT, Ženevské konvence, Mezinárodní soudní dvůr nebo Organizaci spojených národů s její Radou bezpečnosti. Vždyť i Evropská unie stojí na ideji zamezení opakování válečných požárů v Evropě, které se v první polovině dvacátého století zvrhly ve dva světové konflikty.

Za druhé konflikt by nic nevyřešil. Přinejlepším by zakonzervoval současný stav, pravděpodobně by ho však zhoršil. Ve válce trpí vždy nejvíce civilní obyvatelstvo a vítězný stát by zdědil území obývané poraženými, kteří by pokračovali v boji všemi prostředky. Vzhledem k tomu, že by nešlo o válku rovného s rovným, je téměř jisté, kdo by vyhrál. Vojenská síla případného palestinského státu se nebude v žádném případě rovnat silám Izraele, který disponuje moderní výzbrojí včetně letectva, tanky a dobře vycvičenou armádou. O tom, že Izrael pravděpodobně vlastní jaderné zbraně, byť to oficiálně popírá, nemluvě. Tudíž Izrael by dosáhl maximálně tak další Intifády a ozbrojeného odporu přeživších Palestinců. Ledaže by měl pan Sidon na mysli něco jiného, co ani nechci domýšlet – totální válku, po které by po Palestincích bylo veta. To by ale svět, který zažil hrůzy holokaustu, a Židé samotní určitě nepřipustili. Rezolucí OSN vyzývajících židovský stát ke stažení z okupovaných území je více než dost.

Za třetí konflikt by určitě nezůstal lokální a zapojily by se okolní země. Vzhledem k tomu, že tradičním spojencem Izraele jsou Spojené státy americké, došlo by k náběhu na globální konflikt s rysem střetu civilizací. A stěžejní otázka zní, kam by se vydala Evropská unie. Vždyť její ministryně zahraničí chce mít samostatný palestinský stát do pěti let. Evropský parlament vyzval k jeho vytvoření a řada států Unie Palestinský samostatný stát „uznala“. Parlamenty Švédska, Velké Británie, Francie, Španělska nebo Irska k tomu své vlády vyzvaly.

Když tak nad tím přemýšlím: „Povidaj, rabi, vy jste žertoval, viďte?“ Další válku na Blízkém východě nikdo přece nechce.

Thomas Kulidakis

Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval také studium politologie a řečtiny na univerzitách v Řecku.

V komentářích se zaměřuje nejen na českou domácí politiku, Evropskou unii a oblast Balkánu.

Působí jako komentátor Českého rozhlasu Plus a publikuje v odborném tisku. V minulosti spolupracoval na mezinárodních vědeckých projektech Univerzity Karlovy v Praze a byl odborným konzultantem u některých dokumentů.

Více o autorovi

Komentáře autora

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků