Článek
Kdysi jsem v televizi vysvětloval, že nezabíjí zbraň, ale člověk. Vezmeme-li v potaz, kolik našich občanů vlastní legálně zbraně a kolik pravděpodobně ilegálně, představuje akce jednoho vyšinutého jedince na jižní Moravě zanedbatelný zlomek procenta. Nesrovnatelně vyšší počet dopravních nehod se smrtelnými následky zaviní agresivní, opilí nebo nafetovaní řidiči. Kdo chce zabíjet, nástroj si najde.
Nájezdy ozbrojenců s mačetami proti civilizovaným občanům nejsou jen českou specialitou. Odhodlaného, případně nafetovaného útočníka, který je rozhodnutý zabíjet a poté zabít i sebe, prakticky nelze zastavit. Je stejně nebezpečný jako terorista. Toho lze pouze zlikvidovat s použitím násilí proti násilí. K tomu je třeba dodat, že policie prostě nemůže být vždy a všude. Proto je zbytečné v médiích její příslušníky napadat.
Celý problém si lze představit i v opačném gardu. Obecně známý, problematický a potrhlý občan vejde do restaurace, vyvolá konflikt, vytáhne z nějakého důvodu zbraň a zahájí palbu. Jenže ostatní hosté jsou ozbrojeni a vzhledem k jeho osobě a chování ve střehu. Někteří již drží svoje zbraně v rukou, ukryté pod stoly. Poté co útočník vytáhne zbraň a začne střílet, smetou ho palbou ze svých zbraní. Ztráty na životech by byly určitě podstatně menší.
Pokud by mohl očekávat aktivní obranu, i průměrný pošuk by si rozmyslel vyvolat zbrojený střet. Jak by asi dopadla situace, kdyby mačetoví útočníci koukali do ústí hlavní? A co kdyby redaktoři v Paříži Alláhovy bojovníky postříleli? Problém je v tom, že při evropských zákonech, které především chrání a omlouvají útočníka a dávají mu přednost před obětí, by se slušní občané octli před soudem. A zde jsou třeba zásadní změny k podpoře a ochraně civilizovaného občana.
Z uvedeného hlediska lze porovnat evropskou a americkou realitu. Například v New Yorku se podařilo za posledních 25 let snížit kriminalitu o 60 % až 70 %. Důvodem je jednak podpora policie občany, jednak jejich přímá spolupráce.
Prezident Reagan kdysi řekl, že správný občan věří v boha, platí daně a podporuje policii. U nás za stejné období vzrostla kriminalita na trojnásobek, drogová neměřitelně. Jedním z důvodů je právě otázka aktivní spolupráce občan–policie. V USA totiž každé viditelné porušení zákona okamžitě hlásí několik občanů policii s využitím mobilů a internetu. U nás je občan spolupracující s policií proti porušovatelům zákona považován za hnusného udavače.
Zde si opět musíme vybrat mezi civilizovaností a zákonností na jedné a jakousi podivnou ideologickou pseudomorálkou podsvětí na druhé straně. Za 25 let jsme si stále neuvědomili, že svoboda není svobodou pro zločince, ale volbou mezi dodržováním a porušováním zákona se všemi důsledky. To logicky brání iniciativě občanů v potírání zločinu se všemi důsledky.
Dále je třeba připomenout anglickou zkušenost. Je to už řada let, ale tamní zákonodárci prakticky odzbrojili svoje obyvatele. Byly zničeny i sbírky cenných historických zbraní. Akce stála miliardy liber. Následně vzrostl počet kriminálních deliktů s použitím zbraně na trojnásobek. Zločinci, teroristé a držitelé ilegálních zbraní samozřejmě neodzbrojili. V době, kdy je možné si vyrobit funkční zbraň na tiskárně nebo namíchat výbušninu podle návodu běžně přístupného na internetu, jsou populistické odzbrojovací akce doslova k smíchu. Stačí připomenout islamistické teroristické útoky v Izraeli i Palestině. Když není po ruce samopal nebo trhavina, stačí auto.
Ozbrojený blázen, kriminálník a terorista je z bezpečnostního hlediska v podstatě totéž. Zde je třeba stále vylepšovat právní systém, který omezuje možnost přístupu takových osob k legálním zbraním. Ale žádný systém není zcela dokonalý a nezneužitelný. Objevují se i názory, že by se zbraně neměly dostávat do rukou kverulantům. To je jen další cesta k politickému řízení občanů. Za kverulanta může být označen kdokoli, jenž si dovolí veřejně nesouhlasit s jakýmkoli politickým nesmyslem, nespravedlností, cenzurou, korupcí nebo zneužíváním moci. Mimochodem za psychopata a kverulanta označovala dobová média i Jana Palacha.
Martin Koller
Diplomat a podplukovník v záloze. Vystudoval Vysokou vojenskou velitelsko-technickou školu v Martině a také Filosofickou fakultu University Karlovy. V armádě působil jako výzbrojní náčelník a také technický analytik.
V roce 1993 odešel do civilu a pracoval jako obchodní rada a charge d’affair na misi v Kuvajtu a Iráku. Později působil jako analytik na ministerstvu obrany.
Je autorem několika publikací s armádní tematikou, podílel se na založení prezentační akce české armády Bahna.
Ať se nám to líbí, či nikoli, nelze podobné tragické útoky jako v Uherském Brodě nikdy stoprocentně eliminovat. Dokázali jsme zlikvidovat nemoci, zajistit v Evropě desítky let míru, ale problém lidského faktoru každého jednotlivce prostě eliminovat nedokážeme. Můžeme se o to jen snažit v rámci společnosti civilizovaných občanů. A právě v té snaze a aktivitě občana, nikoli úředníka a politika, je řešení problému.