Očima Saši Mitrofanova: Tekuté písky historických výročí

Představte si, že by se odehrály následující situace. Nějaký novinář by na kameru řekl: „Politiků je příliš mnoho, měli by se likvidovat.“ Pak by týž nebo jiný novinář vytáhl v přítomnosti prezidenta republiky maketu kalašnikova s nápisem Na Zemana. A nakonec by novinář, který by ve veřejných prostorách zahlédl hlavu státu, na jeho adresu výhrůžně řekl: „Vyžeňte toho prezidenta, nebo ho zabiju.“

Že jsou takové situace nemožné a že kdyby k nim došlo, už by pršela trestní oznámení? Přesně tak. Toto všechno se ovšem stalo, jen v obráceném gardu. Nevolali novináři po likvidaci Miloše Zemana, ale on po jejich likvidaci. Nelze se divit, že se mu to včera hlasitě připomínalo. Na Slovensku byl zavražděn investigativní novinář Ján Kuciak spolu se svou snoubenkou a slovenský policejní prezident se přiklonil k tomu, že to byla právě likvidace novináře kvůli tomu, že dělal svou práci.

Na Slovensku, v Česku, v Evropské unii politici důrazně odsoudili stav, kdy se v demokratické společnosti vraždí novináři kvůli jejich povolání, jako naprosto nepřípustný. [celá zpráva] Český prezident nevydal ani hlásku. Je to ostatně poctivý postoj: když chci, aby se novináři likvidovali, a pak k tomu dojde, nemůžu to odsoudit. Kdyby v této věci šlo o obyčejného chlapa, člověk by mu nepodal ruku. Ale je to prezident, a tak se o tom psát musí.

Zeman se nevyjádřil ani k 70. výročí únorového převzetí moci bolševiky. Mlčeli i předseda Senátu, předseda vlády a předseda Sněmovny. Naopak nemlčela Česká televize. Na webu toho bylo k výročí nejvíce [zde]. Na ČT 1 běžely po celý den vstupy připomínající tehdejší události a večer pak delší pořad, ČT 2 vysílala dokumenty [zde]. O dva dny dříve promítala ČT první díl cyklu Rudí prezidenti o Klementu Gottwaldovi [zde].

Připomínání historických událostí je snahou prolomit neveselou tezi, že lidstvo není schopno poučit se z dějin. Současně totiž zveřejnila média ankety, z nichž vyplývalo, že zvláště mladá generace často nemá ponětí, co se v únoru 1948 stalo. Přímé porovnávání situací před lety a dnes je jako tekuté písky – vždy vám to může ujet pod nohama, protože nelze dvakrát vstoupit do stejné řeky. Ale shodné rysy existují.

Tehdy, jako dnes, se k moci dostali lidé, kteří použili strach a lži jako nástroj svého vzestupu. A jako tehdy k tomu zneužili lidí, na něž sedí charakteristika čs. komunistů od Josefa Stalina, která zazněla v dokumentu Rudí prezidenti: „Jsou to lidé prostí, bez rozhledu, příliš přímočaří.“

AKTUALIZACE: Prezident Miloš Zeman se k vraždě slovenského novináře Jána Kuciaka nakonec prostřednictvím svého mluvčího vyjádřil zde.