Voliči odevzdali 60 procent hlasů antizemanovcům, jako by pozapomněli, že nemají rádi pražskou kavárnu, namyšlené intelektuály i vzdělance, kteří pohrdají prostým lidem. Těch 35 procent, které akademik nezískal, nyní rozhodne o konečném výsledku.

Samozřejmě že všechny hlasy nedostane, někteří si jednoduše dovolili luxus nezávazné volby svého srdce a znechuceni prohrou svého kandidáta do druhého hlasování nevstoupí. Podle současného průzkumu ztratí z nich desetinu čili 3,5 procenta všech odevzdaných hlasů, jež ovšem prezident také nezíská. Ten sice dostane něco navíc od těch, kteří si svůj antizemanovský animus možná ještě rozmyslí a svůj hlas hodí současnému držiteli Hradu. Věřte, bude jich dost málo, i vulgus populus, jehož občasná prezidentova obhroublost nijak neuráží, před pěti lety vůbec netušil, že to se zchátralým, mstivým staříkem bude tak zlé, že dokáže dělat nehorázné vylomeniny i naschvály a snižovat masarykovský majestát královského hradu. A teď jej mají volit na úvod oslav 100letého výročí založení novodobého státu?

Miloš Zeman svůj potenciál už téměř v prvním kole vyčerpal, neboť rozdíl 60:40 je příliš velký a dotáhne to na svého soka možná na maximálně 45-48 procent.

Je ale těžko představitelné, řečeno módní floskulí, že by zmobilizoval mnoho nevoličů, vždyť se druhého kola účastní většinou méně lidí. A koho politika nezajímá, k volbám nechodí a možná ani dva očekávané prezidentské televizní duely sledovat nebude.

Zeman sice zanotuje na strunu své velké a trpké pravdy, že lidé nemají v rozvrácených státech z boje utíkat a my jim máme pomáhat tam u nich. Má samozřejmě pravdu, že masová imigrace ničí hostitelskou zemi, i kdyby nebyla muslimská a náš domov opravdu patří lidem, kteří se tu narodili a na jehož zvelebení pracují. Jeho „liberálně” kosmopolitní protikandidát se těžko odhodlá, aby vypustil z úst slova jako národ, země, tradice a vlast.

Ovšem pozor, budeme jistě překvapeni. Já totiž Jiřího Drahoše dobře znám (bydlím s ním v jednom domě), on rozhodně není žádné „želé” ani „kejvač”, má pevné názory evropského (stále ještě) hlavního proudu. Věří v integraci Evropské unie a možná i celého lidstva, podporuje svobodnou migraci za zaměstnáním v Schengenu i přijetí společné měny bez referenda a trestně stíhaného premiéra podruhé jmenovat nehodlá. V předvolební kampani formuloval svůj postoj opatrně a takticky, dobře věděl, že mu některé názory, zvláště podpora nadnárodního eura (ztráta hospodářské suverenity), voliče nezíská.

V duelu se Zemanem možná zdůrazní ústavnost, psanou i nepsanou, ale své přesvědčení, když získal tak velký náskok, už skrývat nemusí. A český národ se na rozdíl od Angličanů a Američanů vzbouřit ještě nechystá. Sázkaři se také málokdy mýlí. Už na něj vsadili milióny.

Jediné, co vnáší nepatrné pochyby do mé spekulace, je akademikovo zjevné úsilí o důstojnost. „Nic totiž neuráží lidový instinkt více než důstojný muž a nedůstojná žena” (G. K. Chesterton).