Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Americká loterie s naší civilizací - Alexander Tomský

Novinky, Alexander Tomský

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Každý další islámský masakr rozpoutává stejné vášně a stejná neporozumění na obou zápasících stranách naší dnes rozpolcené, téměř schizofrenní civilizace Západu. Pomalu ale jistě zvyšuje odpor většiny vůči tzv. liberální kosmopolitní elitě multikulturalismu a usvědčuje ji z viny na situaci, jež umožňuje terorismus.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Alexander Tomský

Článek

Neplatí snad přímá úměrnost mezi počtem přistěhovalců z islámských zemí a rizikem sebevražedných teroristických útoků?

Atentátník z Uzbekistánu, jak se nyní ukázalo hrdý na vraždu nevěřících, totiž vyhrál svou zelenou kartu, pracovní povolení pro cizince, v podivné loterii, v níž se losuje o „víza v programu různorodosti” (50 000 ročně) a která má umožnit národům málo zastoupeným v americkém etnickém mixu, aby se stěhovaly do Spojených států.

Nic nemůže lépe symbolizovat ideologii levicového liberalismu, která už od šedesátých let vede antikulturní válku proti tradiční společnosti. Povýšením lidských práv a menšin nad právo většiny zápasí o konečnou vládu nad rozvrácenou společností.

Avšak vítězstvím prezidenta Trumpa v Americe a anglického brexitu stvrdili voliči, že chtějí sami rozhodovat o stavu společnosti a nenechají si kosmopolitní elitou rozbíjet svůj domov. Existenční zápas se proto vede i o prvky přímé demokracie čili o právo na referendum v tak závažné věci, jakou je přistěhovalecká politika nenávratně ničící národní soudržnost.

Americká vízová loterie ukazuje na nepochopení střetu civilizací, jak popsal naši budoucnost profesor Huntington, jehož ovšem nenapadlo, že bude frontová linie probíhat uprostřed západní společnosti.

Americký národ totiž tvoří různá postupně zanikající etnika společné politické kultury a teprve ideologie multikulturální totožnosti menšin počala křehkou jednotu a liberální demokracii radikálně rozbíjet. Klíčovou mobilizační roli v naší zatím jen slovní občanské válce zřejmě sehraje islám. Mám na to osobní vzpomínku.

Když jsem v polovině sedmdesátých let studoval na Londýnském institutu pedagogiky politickou filosofii, byly součástí studia lekce ze srovnávacího náboženství a islám byl tehdy korektně považován za militantní, puritánské a sektářské náboženství naprosto neslučitelné s naší civilizací etického monoteismu, neboť žádný čin nemůže být „ospravedlněn” vírou. Vláda zákona se opírá o univerzální, prastarou etiku, odlišnou od sektářského práva šaría. Jediný hřích, jenž Bůh Desatera neodpouští, je páchání zla ve jménu božím, jež diskredituje náboženství čili samého Stvořitele.

Jak jsem se proto podivil, když po íránském výroku o trestu smrti pro britského autora původně tolik oslavovaných Satanských veršů (1981) počala politická levice islám pod rouškou islamofobie ochraňovat, ačkoli každé náboženství, a zejména islám, považovala za čirý, nebezpečný obskurantismus a výron třídního odcizení i společenského útisku žen. A co na to jeden z mých marxistických profesorů? „Islám je zkouškou naší trpělivosti, je to katalyzátor, jenž pomáhá likvidovat západní (kapitalistickou) společnost a sám jednou zanikne.”

Možná měl prófa s tím katalyzátorem pravdu, i když jinak, než zamýšlel. Američané si konečně uvědomí, že nadčasová, ahistorická, zabijácká přikázání koránu inspirující k vraždě nevěřících probudí společnost a ta přestane jednou provždy přijímat islámské přistěhovalce a uzavře jim svou hranici. Možná i český komentátor Lidových novin pochopí, že nemusíme složitě bádat nad „radikalizací muslimských mladíků”, a přestane tvrdit, že „dokud nebudeme mít jasno, co ji probouzí, nepomůže ani vízová politika”.

Alexander Tomský

Alexander Tomský je politolog, překladatel a pedagog. Dlouhá léta žil ve Velké Británii.

Po studiích pracoval jako politolog v ústavu Keston College, kde se specializoval na výzkum církve a státu, státního ateismu a náboženské opozice ve střední Evropě.

Po listopadové revoluci se vrátil zpět do Česka a věnoval se překladatelství a publicistice. Vedl nakladatelství Academia a nakladatelství Národního divadla, přednášel na New York University v Praze.

Byl členem strany Realisté, za kterou kandidoval jako jednička v Pardubickém kraji.

Jasno, nejasno, zdravý rozum ze svého majestátního trůnu praví, že pomůže.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám