Podobná je kauza ohledně těžby lithia v Krušných Horách. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky na svých stránkách zveřejnilo pracovní překlad memoranda, který podle vyjádření sociálně demokratického šéfa resortu Jiřího Havlíčka k ničemu nezavazuje, zde.

Je pravda, že obsahuje mnoho neurčitých slov. Ale vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o překlad pracovní, a odkazuje se na řadu zákonů, je otázka, co by z něj dokázal dobrý tým právníků vytěžit.

Podobně se na stránkách stejného ministerstva objevil text dopisu šéfa ministerstva zemědělství a životního prostředí, který úřaduje v barvách týmu hnutí ANO, zde.

Richard Brabec v něm píše, že memorandum považuje za správný krok směrem k těžbě lithiové rudy a jejího zpracování, ale podpis nepřipojí, protože není v jeho kompetenci. Když nyní tvrdí, že tato věta byla jen slušný doplněk, neboli textová vycpávka k záměru nepodepsat, nedává dobrý příklad. Protože co si pak má člověk myslet o jiných úředních listinách a jak má vědět, co je a co není vycpávkou.

V těchto kulisách se odehrává spor o to, zdali sociální demokracie na poslední chvíli chtěla dát surovinové bohatství do rukou australské firmy, jak tvrdí hnutí ANO, nebo jestli naopak zachránila státu možnost podílet se na výnosech, jak tvrdí sociální demokracie. Podstata problému ale leží jinde. O průzkumech ložisek lithia v České republice a možné těžbě se mluví a jedná už sedm let, minimálně od roku 2010.

Jestli se těžit má, nebo nemá, to je ta pravá otázka, o které musí rozhodnout odborníci. Občanovi, který není specialista, nezbývá než věřit v jejich zhodnocení případných výnosů v poměru k dopadům na životní prostředí. A zvážení, jestli není lepší s těžbou počkat, až bude surovinu možné ještě lépe zpeněžit. Nebo jestli by nebylo lepší zásobu lithia nechat ladem. O tom, jak vypadá bezuzdná těžba, vypovídají oblasti právě v severních Čechách, připomínající měsíční krajinu.

Je také otázka, jestli za krátkodobý ekonomický přínos nevyměníme právě naše životní prostředí tak, jako v případě vývozu elektrické energie. Nejen že si nadměrnou produkcí ničíme přírodu, zatímco si naši sousedé stavějí větrné elektrárny, ale ještě jsme museli za více než jeden a půl miliardy vybudovat kolektory k vyrovnání přebytkové energie z Německa. Jedním ze znaků moderní společnosti je zvyšování specializace. A tak jako není v silách neodborníka rozhodnout o těžbě lithia, platí to i pro jiné oblasti.

Z hlediska politiky neboli správy věcí veřejných tedy platí, že se musíme spolehnout na odborníky, protože pořádat referenda o všem není moudré, protože to by hlasující museli vždy všemu rozumět do hloubky. Doufejme tedy, že po volbách budou mít zase odborníci dost času na práci. Protože jiná možnost by byl zákon, že třeba dva měsíce před volbami vláda nesmí nic podepsat. Což je opět nemoudré, protože chod státu se nesmí zastavit ani před volbami, ani po nich.