Střelba v Las Vegas je dosud nejhorším podobným útokem, jaký se v USA odehrál. Nikdo ve Spojených státech nepostřílel naráz víc lidí. Stephen Paddock si taky dokázal vybrat. Dav možná až dvaceti tisíc diváků sledující zpěváka Jasona Aldeana představoval optimální cíl. Z hotelového okna nešlo minout.

Navíc se na útok připravil, měl dvě desítky zbraní, přičemž dvě (polo)automatické pušky měl na stojanech a používal velkokapacitní zásobníky.

Střelec vlastnil přes čtyřicet zbraní. Kupoval je legálně, dokonce několik ve stejném obchodě, přesto nikomu nebylo podezřelé, kolik zbraní si jeden člověk opatřil.

Ve Spojených státech panuje kult zbraní. Právo je vlastnit je skoro svaté, a když někdo přijde s nápadem je omezit, vlivná asociace držitelů střelných zbraní NRA okamžitě spustí křik a využije všech lobbistických pák.

Přestože Paddock postřílel nejvíce lidí, není žádnou výjimkou. Naopak, je jen dalším v řadě. Loni zastřelil v homosexuálním klubu v Orlandu 49 lidí Omar Mateen. Když na základní škole v Newtownu zastřelil dvacetiletý Adam Lanza dvacet dětí a šest dospělých, snažil se americký prezident Barack Obama prosadit omezení na držení poloautomatických zbraní, které normální smrtelník nutně nepotřebuje, i když bude tím nejvášnivějším lovcem. Krátce předtím totiž James Holmes zastřelil na premiéře filmu o Batmanovi 12 diváků v kině v Denveru. Návrat k zákonu z roku 1994, který zakazoval poloautomatické zbraně a velkokapacitní zásobníky, jenž vypršel po deseti letech, se prosadit nepodařilo. Přitom poloautomatické zbraně lze snadno upravit na automatické.

NRA naopak prosazovala, aby si více lidí opatřilo zbraně a mohli proti střelcům zasáhnout, protože nejlepší obranou je podle asociace dobrá zbraň ve správných rukou. Znělo to jako z kovbojky, kdy správný chlapík vyčistí město od padouchů. A taky to byla pouhá pohádka, při velkých útocích se nestalo, že by střelce odpráskl náhodný kolemjdoucí pobouřený situací.

Očekávat velkou změnu za Donalda Trumpa nelze, protože i on ctí americký kult zbraní a ze všech posledních amerických prezidentů má k NRA nejblíže. Dokonce zrušil zákon z Obamovy doby, který bránil 75 000 lidem s duševní nemocí si legálně zbraň pořídit.

Přitom jen loni bylo v USA přes 15 000 obětí střelných zbraní, 383 byly oběti masových střeleb, jak se označují ty, při nichž jsou zasaženi nejméně čtyři lidé. Pro srovnání: v Evropě se ročně stane obětí střelných zbraní 1500 lidí, z toho v EU 1000.

Podle listu The Washington Post bylo v USA od 1. srpna 1966, kdy bývalý mariňák z věže na texaské univerzitě zastřelil 14 lidí, při podobných útocích zabito nejméně 949 osob. Započítány jsou jen útoky s více než čtyřmi obětmi, přičemž se do nich nepočítají střelby při loupežích, přestřelky mezi gangy a střelby v rodině.

Ameriku nepředěláme, dokud si Američané neuvědomí, že jednou z příčin vysokého počtu obětí je právě velký počet zbraní, ale neměli bychom se po ní opičit a přicházet s idejemi, že právo na držení zbraně by mělo být zakotveno v ústavě, aby každý mohl mít svou střelnou zbraň a v případě potřeby ubránit nejen sebe, ale bránit i stát.

Argumenty, které mají podpořit zákon blokující tvrdší zbraňovou restrikci EU, jsou však opět chabé. Použít správně zbraň ve vypjatém okamžiku není nijak snadné, zato se s ní dá napáchat mnoho škod.

Jasně to ukazují čísla z Velké Británie, kde jsou neozbrojení i policisté. Potvrzují, že méně střelných zbraní znamená méně mrtvých.