Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Z noční můry do současných příprav

Novinky, Alexandr Mitrofanov

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Milan Malíček

Alexandr Mitrofanov

Článek

Chcete takhle odjet na dovolenou do ciziny a jdete si pro eura. Ale ten kurz je příšerný! Jak to? „Bankovní vůdce rozhodl,“ říká směnárník. „Je to, mezi náma, děsný magor, ale má ho rád Nejvyšší.“

Neprotestujete. Nechcete mít potíže. Odvolací orgány neexistují, místo nich jsou Soudní vůdcové, jmenovaní přímo Nejvyšším. Jak byste asi dopadl.

Ještě že hranice jsou zatím otevřené. Nejvyšší totiž razí teorii, že EU je slovanská vesnice, takže se mezi domy normálně chodí, tedy jezdí. Jenže na české hranici vás zastaví stráž. „Co je?“ ptáte se. „Co by bylo?“ říkají a řehní se. „Jednotkový vůdce prochlastal všechny prachy, co měla jednotka přidělené od vyšších vůdců, takže máme rozkaz vybírat pokuty. Všiml jste si, pane řidiči, že vám chybí zadní espézetka?“

Co je to za pitomost? Vylítnete z auta, a opravdu chybí. Protože ji ten hajzl drží urvanou v ruce a tlemí se jak měsíček na hnoji. „Tak co?“ ptá se. „Kolik dáte?“ Hned spočítáte, kolik vás před cestou nezruinuje a aby to zas nebylo málo. To by vás mohli rovnou stopnout a adié dovolená.

Uf! Tak na ně zapomenout a hurá za hranice všedních dnů! Ale stejně se budete muset vrátit. A zase do práce. Váš Podnikový vůdce vás nemá rád. Nestačilo, že jste pokorně vstoupil do Hnutí a jako nástěnkář pravidelně umísťujete citáty z nejnovější knihy Nejvyššího O čem sním, díl 24. A jak jste v nemilosti u Podnikového, přenáší se to i na Oddílového. Almužnu, kterou berete, vám nezvýší. Prý se blbě tváříte, když zdravíte pana Podnikového, a ještě se vám dělá pleška. To prý nesnáší.

Po pracovní době odbudete tradiční společný rituál Přijímání koblih a konečně můžete domů. Máte připravené úplatky pro Uliční vůdce, kteří číhají na vaší cestě. Dá to rozum, jsou to přece jen starší lidi. Přes den sekají trávu v parcích, ale platí se jim málo, prý nejsou patřičně pilní.

Doma je napučená žena. Nejmenovali ji Kadeřnickou vůdkyní, i když to bylo na spadnutí. Nedala Výborovému vůdci. Nána. Vždyť je za funkci extra příděl uzenin a stříbrný odznáček holdingu na klopu. Ten umí divy! Synátora už raději ani neposloucháte. Něco mumlá, že mu Skupinový vůdce sebral nový mobil, který od vás měl k narozkám. Jen mu řeknete, že bude líp.

Je načase se z této noční můry probrat? Jak je libo. V bdělém stavu si přečtěte toto zde. A pak toto zde.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Pak můžete přemýšlet.

Reklama

Výběr článků

Načítám