Objevilo se zvolání člověka, který ne vlastním přičiněním ztratil možnost smysluplné politické volby ZDE. Mám jen připomínku, že Franta dělník není přiléhavé označení typu, kterému se snaží většina českých politických subjektů nadbíhat. Podle mě to není v profesi ani ve vzdělání.

Vnímání světa, které autorka připsala jen Frantovi dělníkovi, můžete dnes a denně zaznamenat v projevech Honzy podnikatele, Milana politika, Péti profesora, ale také Vráti prezidenta, mám-li to popsat ve stejném duchu. Dělicí čára je v hodnotách, které autorka vyjmenovala. Buď je lidé vyznávají, nebo odmítají.

Odmítači těchto hodnot dnes mají ráj na zemi. Nabídku mají velikou, mohou se těšit nadějí, že staré časy se vracejí. Mne zajímá skupina ztracených voličů. Především proto, že jde o tu menšinu, která posouvá každou společnost vpřed díky své přidané hodnotě. Respektive v horších časech pro společnost jako ty, které kvůli volbě té druhé skupiny mají šanci na nástup, aspoň špatný vývoj podle svých schopností brzdí.

Před odejitím Bohuslava Sobotky z čela ČSSD uvažovala řada podobně smýšlejících lidí i o volbě této strany. Dnes je s tím definitivní konec. Nemluvím ani tak o sociálních liberálech. Autentický levicový publicista Jakub Patočka právě zveřejnil vášnivou – a přesvědčivou – analýzu, proč už nemůže ani člověk jako on volit současnou soc. dem. Shrnuto: protože jde o národněsocialistickou stranu se vším, co k ní patří.

Kde tedy jsou alternativy pro lidi popsaného smýšlení, kteří nechtějí zůstat doma v den voleb? Patočka má pozoruhodnou větu: „S výjimkou – a je věru bolestné to takto napsat – Kalouskovy TOP 09, která se ve Sněmovně chovala jako poslední výspa evropského myšlení a demokratických zásad, se všechny strany na demolici české občanské demokracie podílely vcelku podobnou měrou.“

Jiří Pehe rozšiřuje tuto alternativu o KDU + STAN ZDE. Velkou výhodou dneška je, že díky sociálním sítím můžete pozorovat kromě nezbytného informačního odpadu také debaty, které mají velký smysl. V tomto případě diskusi rozvinul další účastník ZDE.

Ve veřejném prostoru také zaznívají názory stejně ztracených a stejně hledajících voličů, že by se na seznam měli přidat piráti a zelení. A opět se v debatách argumentuje, používají se fakta místo fejků, nejsou slyšet výkřiky ani urážky, chybí sháňka po koblihách či po pomerančích. Lidé přemýšlejí. Sami pro sebe, v soukromí, a pak společně s jinými, kteří jsou na obdobné vlně.

Výsledek zatím neznáme. Ale jestli má česká společnost nějaké ostrůvky pozitivní deviace, hledal bych je právě tady.