Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Lidovecká kličkovaná o grunt

Novinky, Alexandr Mitrofanov

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Milan Malíček

Alexandr Mitrofanov

Článek

Ve chvíli, kdy jsem napsal titulek těchto Očí, vyskočil na mě tento tweet KDU-ČSL. ZDE. Takové hezké přání otcem myšlenky. Ačkoli zmíněný Velký šéf Bělobrádek nedávno vyprávěl, že je opravdu dobrý, že zvítězí a že by chtěl být premiérem. ZDE.

Tak dobře, předseda lidovců má prostě takový smysl pro humor, že říká zjevné ptákoviny s výrazem à la Frigo. Nebude premiérem, to by se musel stát zázrak. Lidovci sice záměrně potlačili náboženský charakter své strany, aby se s ní mohli ztotožnit i ateisté, ale na Boží vůli třeba pořád věří. Jenže mnohem pravděpodobnější a v podstatě jisté je – jak sami politici včetně těch z KDU-ČSL opakují – že karty nakonec rozdají voliči.

Bělobrádek se ve funkci šéfa strany, ať už Velkého, nebo přiměřeného, snaží. Mezi jeho zásluhy patří, že se partaj finančně uzdravila, dostala se opět do Sněmovny a pak i do vlády. Před dalšími volbami je úkol, který na něj přenesla strana, víc než jasný: opět se dostat do Sněmovny a znovu se ocitnout ve vládě. Tam je k mání grunt, kdežto v opozici jen chození do poslanecké práce.

V zásadě to není nic, co by u lidovců překvapilo. A nejde o nic zavrženíhodného. Aby se do vlády dostali, chtějí získat víc voličů. Má k tomu sloužit byť riskantní, ale v případě úspěchu slibná koalice se STAN. Jenže těch odevzdaných lístků má být pro volební koalici nad 10 procent. Každý hlas se tedy počítá. A přitom tu jsou potenciální voliči KDU-ČSL, kteří mají velmi vážné námitky. Přečtěte si jejich rozhovor s Bělobrádkem. ZDE.

Existuje tedy skupina občanů, kteří nepovažují říjnové volby do Sněmovny za obyčejné měření sil mezi demokraty, ale vidí nebezpečí, že po těchto volbách, dopadnou-li vítězstvím ANO, na demokracii budeme muset na nějakou chvíli zapomenout. Nelíbí se jim to velmi silně a nelíbí se jim každý, kdo neodmítá jít s Babišem do holportu. Zvláště pokud jde o politiky, kteří jedním dechem mluví o hrozbě jménem Babiš. Jak výstižně napsal Bělobrádkovi Radek Duchoň: „Pavle, všichni bychom měli volit, nejlépe mezi dobrem a zlem. Vy zlo nevidíte, nebo nechcete vidět?“

Předseda lidovců se brání, že bez nich by mohla případná Babišova vláda vypadat ještě hůř. Na to trefně odpověděl Robert Černý. ZDE.

To ale vůbec neznamená, že by koalice LIDOSTAN neměla šanci. Rozhodne poměr mezi voliči, kteří ctí grunt, byť od ďábla, a těmi, kteří se drží přísloví Chudoba cti netratí.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Reklama

Výběr článků

Načítám