Článek
Šňůra dosavadních neúspěchů začala soudním zablokováním jeho imigračních dekretů. Porážka, kterou Trump utrpěl ve snaze prosadit zákon, který by zrušil a nahradil zdravotnickou reformu Baracka Obamy, je ale pro něj obzvlášť nepříjemná, protože ji americkému prezidentovi uštědřila strana, za níž kandidoval na prezidenta.
Ve Sněmovně reprezentantů se prostě nenašlo dost hlasů mezi republikány. Někteří byli proti, protože se obávali toho, jak dopadnou ve volbách do Kongresu v příštím roce, pokud v jejich obvodech kvůli novému zákonu zůstanou bez zdravotního pojištění i mnozí jejich dosavadní voliči. Konzervativní pravice byla proti z ideologických důvodů. Zapuzení Obamovy reformy se jim nezdálo dostatečně důsledné.
Neschopnost prosadit tak důležitý zákon v situaci, kdy má Trump za sebou republikánské většiny v obou komorách kongresu, nevěští nic dobrého ani pro jeho další plánované reformy, jako je kupříkladu ta daňová. Jakkoliv většina republikánských zákonodárců jistě v principu není proti snižování daní, chtějí zároveň, aby se snižoval státní dluh a rozpočtové deficity.
Jenže Trump plánuje investice do infrastruktury až do výše jednoho biliónu dolarů, a je tudíž zřejmé, že při současném snížení daní USA jen dál zadluží, i kdyby snížení daní přineslo jím slibované oživení ekonomiky. Obrovský boj se také povede ohledně jeho plánů seškrtat rozpočtové výdaje pro instituce, jako jsou nejrůznější státní nadace a sociální programy. Ani to se nemusí mnoha republikánským voličům líbit.
Trump je navíc v obležení washingtonských institucí, které chtěl „provětrat“, i na několika dalších frontách. FBI a další instituce se rozhodně ohradily proti jeho nařčením, že Obama nařídil během volební kampaně odposlouchávání Trumpova mrakodrapu v New Yorku, kde měl Trump svoje ústředí. Trumpovy závěry zatím odmítá potvrdit i speciální výbor Kongresu, jehož členy jsou i republikáni.
Dál probíhá také vyšetřování údajně intenzivních kontaktů mezi členy Trumpova volebního týmu a Ruskem. Podle různých zdrojů přitom prý existují výbušné informace, které mají potenciál Bílým domem notně otřást.
Trump se pohybuje na tenkém ledě, i pokud jde o dost nešťastný způsob komunikace s lídry některých spojeneckých zemí nebo nátlak na velké korporace, aby přesunuly svoji výrobu do USA. Hrozby, že by USA mohly uvalit dovozní cla na zboží z EU, Číny, Mexika a dalších zemí, mohou vyprovokovat obchodní války, z nichž USA nemusejí vyjít jako vítěz.
Trump se samozřejmě ještě může ze svých chyb poučit a některé svoje plány korigovat. Zatím ale muž, který přišel do Bílého domu s aurou silného vůdce a schopného vyjednavače, působí stále více jako „lame duck“ - chromá kachna či kačer.
Pro Západ, jehož byly USA vůdcem, to není v mnoha ohledech dobrá zpráva. Ozývají se ale také stále častěji názory, že slabý a zároveň agresivní i nevypočitatelný americký prezident může paradoxně pomoct Evropské unii, aby se tak říkajíc „našla.“
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).