Nový šéf Bílého domu vnímá mezinárodní vztahy kupeckým pohledem. Ve svých očích je pánem nejmocnější země, která má největší armádu a disponuje jednou z nejsilnějších ekonomik. Ta je sice velmi dýchavičná, dlouho žijící na dluh, který ve velkém vlastní Čína, ale Trump věří v sílu zbraní odstrašující věřitele.

Nedílnou součástí Trumpova pohledu na svět je přesvědčení, že si může dovolit, co se mu zlíbí. Zbytek světa si to pak nechá líbit a bude stát v řadě s uctivě shrbenými zády v touze zalíbit se americkému žralokovi. To může fungovat, dokud v takové činnosti Trumpovi nezamezí americká ústava, političtí soupeři, spojenectví ostatních zemí nebo realita multipolárního světa, mezinárodních organizací a práva.

Opravdu počítat musí ale novopečený americký prezident především s jinými velkými celky. S Čínou, jejíž vojenská moc roste v přímé úměře s ekonomickou výkonností. Její zájmy jsou v duchu státního kapitalismu jedné strany především obchodní. S výjimkou jihovýchodní Asie, kterou vnímá za oblast jí patřící. Vždyť Trumpův ústup z ujednání Trans-pacifického partnerství Peking náležitě potěšil. Naopak místní spojence, jakými je například Austrálie, Japonsko nebo Vietnam patřičně vyděsil.

Trump musí počítat také s Ruskem, které je tradiční rival a jedna z jaderných mocností. Má ovšem své vlastní zájmy, za něž může vyměnit nejeden němý souhlas s novou americkou vládou. Minimálně se může dívat jinam do doby, než se splní jeho sen. Získat zpět svou bývalou nárazníkovou zónu a dohnat bohatou Evropskou unii do situace, ve které jí nezbyde nic jiného než s Rusy znovu spolupracovat. Samozřejmě ale za pro Putina výhodných podmínek. Tedy že mu dá cenné penízky za jeho suroviny. Bez jakýchkoliv jiných, třeba liberálně demokratických podmínek. S evropskými finančními zdroji může Moskva dále růst. Rozdělení vlivu na Blízkém a Středním východě s USA je už jen třešinka na dortu.

A sjednocená Evropa je právě další figurkou na šachovnici, se kterou musí Trump počítat. Je to bezpochyby gigant s největším trhem a shromážděným bohatstvím na světě. Její ekonomický výkon předstihl Spojené státy už v roce 2015. A to i přes strádání vlivem ekonomické krize a jejího nedobrého řešení nevhodnou politikou přílišného šetření. V součtu členské státy Unie disponují také silným vojenským potenciálem, včetně jaderných zbraní.

Její půl miliardy obyvatel je téměř dvojnásobek obyvatel USA a trojnásobek Ruska. Pokud by se tedy efektivně politicky ještě více sjednotila, nemohl by s ní Trump zacházet z pozice síly tak, jako to už nyní činí s jednotlivými státy světa. Za pouhé dva týdny vlády. Proto se Trump opravdu jednotné Evropské unie bojí, proto ji chce rozdrobit, proto podporuje brexit a kontinentální populisty a nacionalisty.