Začněme zdí mezi USA a Mexikem. Dílo, které by podle některých odhadů stálo až 16 miliard dolarů, rozhodně nevznikne na základě prezidentského dekretu. Peníze by musel schválit kongres, a jen vykupování potřebných pozemků, plánování atd. by se táhlo roky.

Trumpův výnos je tedy jen takovým symbolickým plácnutím do vody, což zahrnuje i jeho ujišťování, že vše zaplatí Mexiko. Není divu, že se Trumpovi mexický prezident vysmál a odvolal návštěvu ve Washingtonu.

Trump také odvolal americkou účast na transpacifické obchodní dohodě (TPP). Splnil tak svůj volební slib, ale možná nezvážil, že vakuum, které tak vytvořil, se pokusí zaplnit Čína a že tím na léta snížil politický vliv USA ve východní Asii.

Číně, Mexiku a dalším zemím Trump hrozí uvalením tarifů na jejich zboží importované do USA. Nepochybně by tím přivolal odvetu v podobě cel uvalených na export amerického zboží. Vezmeme-li v úvahu, že Čína využívala v minulých letech své finanční likvidity k masivním nákupům amerických státních obligací (takže by se dalo říci, že „vlastní“ nemalou část amerického státního dluhu), mohla by mít obchodní válka s Čínou pro USA katastrofální důsledky.

To ale Trumpovi evidentně nevadí. Vládne zatím metodou pokusu a omylu, přičemž na prvním místě stojí propagandistický účinek té či oné akce. V malování svého dlouhého podpisu na prezidentské dekrety se vyžívá se stejnou dávkou narcismu, jakou předváděl už jako podnikatel, jehož jméno je na téměř každé budově, kterou postavil.

Potíž je v tom, že jeho dosavadní dekrety okázale ignorují pravidla systému. A ten je v USA mocný a nenechá se jen tak převálcovat.

Když tedy Trump vydal kvůli údajné hrozbě terorismu dočasný zákaz na imigraci ze sedmi muslimských zemí, čímž opět vytvořil neobyčejný chaos, narazil okamžitě na americký soudní systém, který část jeho rozhodnutí suspendoval. A bude hůř, protože se začínají množit žaloby, v jejichž pozadí je otázka, zda Trump svým postupem neporušuje americkou ústavu.

Pro případ, že by Trump, jenž se netají snahou zlepšit vztahy s Ruskem, je chtěl zlepšovat tak, že zruší sankce uvalené na Rusko kvůli jeho anexi Krymu a počínání na východní Ukrajině, přední američtí senátoři, i z Trumpovy Republikánské strany, jsou připraveni sankce uzákonit rozhodnutím Kongresu. Taková porážka prezidenta, u níž by asistovala strana, za niž kandidoval, by byla bezprecedentní.

Pokud Trump bude chtít být úspěšným prezidentem, bude tedy muset svoje počínání začít rychle korigovat. Otázkou je, zda je toho schopen, anebo zda mají republikáni dost sil, aby ho k tomu donutili. Jinak hrozí, že za dva roky bude mít po volbách do Kongresu proti sobě demokratické většiny v obou komorách Kongresu. A demokraté mají spoustu účtů, které by si s ním rádi vyřídili.