Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Stát bez hranic není stát? – Jiří Pehe

Novinky, Jiří Pehe

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Americký prezident Donald Trump při zdůvodňování nutnosti vystavět zeď na hranicích s Mexikem mimo jiné řekl, že stát bez hranic není stát. To je pozoruhodný výrok hned z několika důvodů.

Foto: Milan Malíček, Právo

Jiří Pehe

Článek

Za prvé by se mohlo zdát, že USA zatím hranice neměly. To je ale nesmysl.

Za druhé, vzhledem ke kontextu, v němž Trump tento názor vyslovil, by se mohlo zdát, že za hranici považuje v prvé řadě zeď nebo alespoň plot. Pokud tomu tak je, co potom taková hranice USA s Kanadou? Bude se také oplocovat?

Navíc se nabízí ironická otázka: Jelikož v současnosti kvůli Trumpovi chce do Kanady emigrovat řada Američanů, neměla by Kanada, pokud by se řídila Trumpovou logikou, vystavět zeď na hranicích s USA, a ještě tvrdit, že donutí USA, aby zeď zaplatily ony?

A co hranice, které tvoří mořské pobřeží? V USA čítá 20 tisíc kilometrů. Budou se ploty a zdi stavět i tam, pokud imigranti, které zastaví zeď na hranicích s Mexikem, začnou využívat pašeráky k cestě po moři?

Pokud Trump nemíní, že hranicí by musel být vždy jen plot nebo zeď, bude i tak zřejmě muset nově definovat hranice s Kanadou a hranice tvořené mořským pobřežím, protože ty jsou zatím dosti prostupné. Rozhodně se zatím nepodobaly tomu, co známe z historie Evropy.

Když už je řeč o Evropě, nemáme snad považovat kupříkladu Německo nebo Českou republiku za státy jen proto, že v rámci Schengenu mají volně prostupné hranice? A naopak: vybuduje-li Evropská unie skutečně hranice na svých okrajích, stala by se státem ona, což je něco, co si většina členských zemí nepřeje?

Jinými slovy: každý moderní stát, včetně současných USA, má mezinárodními smlouvami definované hranice, ale neznamená to, že musejí být oplocené, nebo dokonce masivně střežené. Pokud je někdo nepovoleně překročí, existuje celá řada jiných nástrojů, než jsou ploty a zdi, jak se stát může bránit.

Jiří Pehe

Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.

Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.

V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).

Naše vlastní historie navíc nabízí ještě jeden pohled. Oplocené hranice v komunistické éře nakonec nebyly primárně ochranou proti „imperialismu“, jak se tvrdilo, ale vězením pro vlastní lidi. Jakmile se stát začne oplocovat, je to vždy varování. Od údajně přísné ochrany před „cizími“ dělí útok na svobodu vlastních obyvatel jen velmi tenká linie.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám