Karel Schwarzenberg po čtyřech letech promluvil o tom, co zažíval před volbou hlavy státu. zde Prozradil to, co předtím říkal jen svým straníkům: vůbec nepředpokládal, že s Milošem Zemanem vyhraje.

To jsou dnes už jen vzpomínky. Zajímavěji se jeví Schwarzenbergova představa, jaký by měl být kandidát na prezidenta, aby měl doopravdy šanci zvítězit. Současný stav komentuje takto: „Ještě se z té smečky, jež usiluje o protikandidaturu, nevyvrbil jeden, u kterého bych viděl, že je to vlčák, jenž opravdu do toho boje má jít.“ Upřesňuje: „Musí opravdu chtít toho druhého zakousnout.“

Zní to na první poslech poněkud hrozivě. Copak se kandidáti musí chtít navzájem zakousnout, aby jeden z nich mohl být zvolen prezidentem republiky? Možná ne. Ale jen ve společnosti, kterou by tvořili andělé, nikoli lidské bytosti. Ze Schwarzenberga také mluví zkušenost. Vždyť prohrál mimo jiné – nebyl to ale hlavní důvod – proto, že se jeho sok neštítil podvodů a lží.

Winston Churchill kdysi označil politiku kremelského vedení za rvačku buldoků pod kobercem, protože její peripetie tehdy byly (a dnes jsou opět) skryty před veřejností. Volba českého prezidenta by byla rvačkou vlčáků na koberci obklopeném publikem, které hlasitě fandí svému borci.

Čeká se, jestli se do tohoto zápasu přihlásí Miloš Zeman. Pak by to byl bezpochyby krvavý boj se zkušeným rváčem. Kdyby Zeman chyběl, změnil by se i charakter střetu, ale stále by platilo, že nepůjde o akademickou debatu. Je proto nelogické, že by měl kandidovat jakýkoli ctihodný zástupce akademické obce neotřískaný politikou.

Funkce prezidenta republiky u nás není hlavní ve státě. Přesto je důležitá především pro vyjednávání v zahraničí. Ale v koordinaci s vládou. Dosavadní prezidenti byli v tomto ohledu spíš partyzánští. Možná jim překáželo nadměrné ego. Všem třem.

Pojďme tedy nahodit rysy, které by neměly chybět vhodnému kandidátovi. Musel by opravdu chtít vyhrát volební kampaň a pak na Hradě sloužit státu, nikoli sobě. Musel by mít kachní žaludek, který stráví všechny pomluvy a lži, které na něj hodí konkurence. A také zdravé tesáky.

Bezpodmínečně by se musel dobře vyznat v politice, aby mezi cizími vlčáky nebyl za beránka, který svůj stát nehájí, protože neví jak. Musel by z předchozí práce důkladně rozumět třem hlavním místům ve světě, na kterých je Česko závislé: USA, EU a Rusku. A kdyby navíc dokázal chytře mluvit i k věcem, které mu ve vnitřní politice náleží, byl by to bonus.

Tak uvidíme.