Článek
Bude se totiž jednat o nákladný projekt. O tom svědčí minulá zkušenost. Podobný plán plotu složeného z kombinace elektronických systémů měl už George Bush mladší v roce 2005. V roce 2011 jej ale opustil pro vysoké náklady. A zvolil raději levnější variantu. I tak proinvestoval přes miliardu dolarů. Není se tedy co divit, že i nyní mají americké stavební firmy radost z nárůstu ceny svých akcií.
Donald Trump ale byl na čtyři roky zvolen šéfem Bílého domu. Pokud tedy chce za odhadovaných dvacet až třicet miliard dolarů amerických daňových poplatníků bránit nelegální migraci, pašování zbraní a drog pomocí dvoumetrové zdi, je to jeho právo. Neměl by ale nutit Mexiko, aby jeho mezinárodně politické plány financovalo.
Jeho prezident Enrique Peňa Nieto ostatně už v průběhu americké předvolební kampaně Trumpovi řekl, že žádné placení zdi Mexikem nepřipadá v úvahu. Trump se tenkrát vrátil zpět a svým voličům řekl, že Mexiko zaplatí, jen o tom ještě neví. Samozřejmě neexistuje žádná legální možnost, jak by mohl svého jižního souseda k takovému potupnému a nelogickému kroku přinutit.
Snad leda, že by chtěl použít hrubý nátlak. Ostatně jako prezident nejmocnější země má Trump nástrojů jak hrozit menšímu a chudšímu sousedovi více než dost. Ale ani sankce, ani výhružky, ani nic obdobného se neshodují s představou země, která dodržuje mezinárodní právo vůči svém partnerovi, s nímž má zónu volného obchodu a který jí nic neudělal. Jak řekl Barack Obama, rozdíl mezi demokratickým a autoritářským státem je, že ten první nešikanuje svého menšího a slabšího souseda.
Je dobré také připomenout, že není zdaleka jisté, jestli zeď vůbec něčemu pomůže. Mezi Mexikem a Spojenými státy existují desítky hraničních přechodů. Přes ně každý den oběma směry prochází přibližně milion lidí, a projíždí čtyři sta tisíc automobilů, a různých druhů nákladní přepravy (více zde). V takovém množství není reálně možné zkontrolovat každý prostor a každého jednotlivce. Ani plánovaná posila pěti tisíc pohraničníků na tom nic nespraví.
Navíc každá zeď lze přelézt. V daném případě také obejít, protože se nebude táhnout po celé hranicí delší než tři tisíce kilometrů. A samozřejmě také když je možnost pašovat lidi i různé nelegální komodity skryté v rámci legální přepravy, není nutné překonávat nějakou zeď. A objem nákladní přepravy je možné mimo jiné také odvodit z objemu obchodu mezi oběma zeměmi. Ten v součtu dosahuje přibližně šest set miliard dolarů ročně.
Celá Trumpova akce také leccos napovídá, jak si představuje jednání své, Spojených států a třetích zemí. Jestliže se skutečně odhodlá k nevybíravému chování ke svému sousedovi, mělo by světové společenství Mexiko podpořit. V neposlední řadě je také zřejmé, proč je takovým roztleskávačem rozpadu Evropské unie. S jednotlivými evropskými státy může z pozice síly hrát hru, jaká se mu zlíbí. Blok půlmiliardové Unie je ovšem vážný konkurent.
Všechny její členské státy by se tedy ve vlastním zájmu měly konečně vzdát hry na vlastní branku a začít účinně spolupracovat. I kdyby to mělo znamenat pravidelně se podřídit většinovému rozhodnutí. Tak to ostatně v demokracii chodí. Už brzy uvidíme, jestli se tvrdý přístup zámořského gringa s kovbojskými způsoby stane motorem dalšího prohloubení evropského spojenectví pro politiky, kteří vidí dále než k dalším volbám.
Thomas Kulidakis
Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval také studium politologie a řečtiny na univerzitách v Řecku.
V komentářích se zaměřuje nejen na českou domácí politiku, Evropskou unii a oblast Balkánu.
Působí jako komentátor Českého rozhlasu Plus a publikuje v odborném tisku. V minulosti spolupracoval na mezinárodních vědeckých projektech Univerzity Karlovy v Praze a byl odborným konzultantem u některých dokumentů.