To je v obecné rovině postoj, který by jeden čekal od vlády země, jejíž dnešní demokracii, jakkoliv ne perfektní, máme i zásluhou tehdejších signatářů Charty 77, bez jejichž „vytrvalých postojů a utrpení“ bychom k demokracii podle vlády dospěli obtížnější cestou.

Daniel Kroupa, jeden z původních signatářů Charty 77, na sociálních sítích ale položil řečnickou otázku, zda vláda prohlášení Charty 77 vůbec četla. Narážel na skutečnost, že dnešní politika České republiky na poli lidských práv ve vztahu k zemím, kde jsou porušována podobně jako kdysi v Československu, se od toho, co za co bojovali signatáři Charty 77, dost liší.

Vždyť Charta 77 mimo jiné explicitně kritizovala, že desítkám tisíc občanů bylo znemožněno pracovat v jejich oboru nebo studovat, protože zastávali jiné názory než ty oficiální. Nebo že byla potlačována svoboda projevu a svobodného přístupu k informacím i k jejich šíření. Či že byla potlačována svoboda náboženského vyznání.

Jak se to srovnává s tím, že prezident země, jejíž vláda se k tomuto lidsko-právnímu odkazu přihlásila, mluví - navzdory svému jinak jistě oprávněnému úsilí rozvíjet ekonomické vztahy s Čínou - v čínské státní televizi o tom, že se do autoritářského režimu přijel učit, jak stabilizovat společnost.

Neměl by prezident takové země spíše čínským činitelům připomenout, že i odkaz Charty 77 (kterou, jak tvrdí, by byl prý sám podepsal, kdyby mu ji někdo přinesl) mu velí kriticky zmínit, že v Číně navzdory jejímu velkému pokroku i dnes nemohou tisíce lidí kvůli svým názorům pracovat ve svých oborech, je potlačován svobodný přístup k informacím i jejich šíření, a jsou omezovány i další svobody?

Samotná vláda se zase skrze svoje ministerstvo zahraničí hned po svém nástupu pokoušela distancovat od lidsko-právního dědictví Václava Havla, které úzce souviselo právě s dědictvím Charty 77. A premiér vlády, která se hlásí k Chartě 77, nedávno podepsal prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů, v němž se distancovali od přijetí dalajlámy některými ministry jeho české vlády.

Zdá se prostě, že výročí Charty 77 mělo vládě spíš posloužit k tomu, aby nám jasněji řekla, jakou lidsko-právní politiku vlastně zastává. Když si totiž průměrný občan srovná text Charty 77, k němuž se dnešní vláda hlásí, a některých vládních činitelů i prezidenta, může být poněkud zmaten.