Dozvídám se, že tým Gulag.cz zde nemá zatím pro příští rok zajištěnu stabilní podporu pro kontinuální činnost. To není dobře.

Toto sdružení poskytuje unikátní možnost, jak se v češtině seznámit s hrůzami, které provázely značnou část 20. století, jmenovitě tu zemi, v níž gulagy vznikly jako produkt bolševismu. Na stránkách zde najdete osudy lidí ze střední Evropy včetně Česka.

Znalost nejhorších kapitol dějin je nutná. Čert, míněno zlo v lidské povaze, nikdy nespí a může se kdykoli probudit.

Ještě před deseti lety by mohly tyto úvahy vyznívat jako plané teoretizování. Dnes v různých částech světa sílí vědomí, že se opět dostáváme do doby, která pěkná nebude. Shodnou se na tom v Rusku (zde) i na Západě (zde). V tom druhém případě autor dokonce varuje, že bolševismus je zpátky.

Čert sice nikdy nespí, ale taky ho lze malovat na zeď. Zhusta na to poukazují lidé, kteří se naopak snaží ztišit rozpory dnešního světa tím, že na rozbouřené vlny lijí slovní olej. Zajímavá je v tomto smyslu úvaha profesora slavistiky ze Stanfordovy univerzity Gregoryho Freidina. Cílem jeho textu v ruském časopise The New Times je vyvrátit obavy z nástupu Donalda Trumpa. To psal ještě předtím, než Trump uvedl do varu Čínu, která ho nazvala ignorantským děckem.

Freidin zlehčuje Trumpovy možnosti plně uplatnit chování neřízené střely v pozici nejmocnějšího muže planety. Klíčová věta jeho obhajoby zní: „Na rozdíl od Lenina a Stalina, Mussoliniho a Hitlera Trump nemá ukázněnou masovou ‚stranu nového typu‘, nemá celonárodní hnutí, nehledě na jeho četné mítinky, na kterých rozehřívá davy, a veškeré hajlování amerických neonacistů.“ Pak ještě dodává, že americký politický systém zajišťující demokracii je tak stabilní, že Trumpa nakonec zvládne a nedovolí mu zruinovat, na co dosáhne.

To jsou pěkně znějící útěšná slova. Když se vrátíme o něco víc než sto let zpátky, můžeme je najít v ujišťováních tehdejších zastánců stability, že lidé jsou rozumní a krach mírového řádu, který existoval několik desetiletí, jednoduše nedovolí. Stačí otevřít Svět včerejška od Stefana Zweiga.

Gulagy přišly později, poté co se ten řád zhroutil. Nemusí se to opakovat ve stejné podobě, ale vědět by se o tom mělo. Navíc neplatí výmluva, že do lágrů šli jen ti, kteří se vzpouzeli režimu. Kdepak. Ruský spisovatel Sergej Dovlatov jednou řekl: „Neustále lajeme soudruhu Stalinovi a děláme samozřejmě správně. Ale já se přece jenom zeptám: Kdo tedy napsal čtyři milióny udání?“

A to neexistovaly speciální webové stránky.