Článek
Budoucí americký prezident se okamžitě ohradil. „Distancuji se od nich a odsuzuji je,” řekl. Tím navázal na vyjádření minulého týdne. K okamžitému zklidnění vyzval všechny, kteří pod dojmem jeho předvolebních prohlášení získali pocit, že „udělají Ameriku zase velkou“ útoky na menšiny, ženy a přistěhovalce. Vzhledem k vedení své předvolební kampaně se ale nemůže divit, že ho takoví lidé oslavují.
Politické zdůrazňování všeho, co lidské bytosti může rozdělovat, vede k obecnému hrubnutí společnosti. A to nejen ve Spojených státech. Jakmile se hesla hrající na strunu nenávisti kvůli původu nebo vyznání vynoří i v hlavním proudu, posílí automaticky i stoupence politických extrémů. A ti často nemají k násilí daleko. Vzpomeňme jen na vraha britské poslankyně Jo Coxové.
Při jejím zavraždění provolával heslo krajně pravicové a nacionalistické strany Britain First, která měla program přistěhovalectví na paškále dávno před kampaní podporující Brexit. S v podstatě stejnými argumenty. Výsledkem posedlosti nenávistí je nejen mrtvá poslankyně, ale také několik Východoevropanů. Vzhledem k vzájemně propojeným výsledkům v různých zemích se veřejnost musí mít na pozoru před všemi hrajícími na strunu vzájemného rozdělení.
Pro Donalda Trumpa platí ještě jedna pravda. Kromě nechtěné pozornosti neonacistů se nemůže divit ani zklamání části svých voličů. A to dřív, než se ujal prezidentského úřadu. V rozporu se svými předchozími prohlášeními a sliby nabírá zpátečku v řadě oblastí. Klimatická změna je podle něj reálná, nikoliv výmysl Číňanů a ekologických aktivistů. Clintonovou stíhat není potřeba. Naopak potřeba je zachovat alespoň z části Obamovu reformu zdravotnictví. Stejně tak platnou dohodu o íránském jaderném programu prý nevypoví. Zato od transpacifické obchodní dohody k velké radosti Číny odstoupí. Ta se nemůže dočkat, až nahradí plánovaný volný prostor obchodu vlastními aktivitami.
Thomas Kulidakis
Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval také studium politologie a řečtiny na univerzitách v Řecku.
V komentářích se zaměřuje nejen na českou domácí politiku, Evropskou unii a oblast Balkánu.
Působí jako komentátor Českého rozhlasu Plus a publikuje v odborném tisku. V minulosti spolupracoval na mezinárodních vědeckých projektech Univerzity Karlovy v Praze a byl odborným konzultantem u některých dokumentů.
Celkově vzato se ale ukázalo, že i přes své sliby se alespoň podle své rétoriky Trump chystá hrát podle not klasické politiky pravého středu, s určitými výkyvy. A to je poučení i pro nás. V Evropě se blíží volby nejenom ve Francii a Německu, ale i v České republice. Voliči se mohou ve světle vývoje v zámoří svobodně rozhodnout, zdali sednout na lep nic neřešícím nacionalistům a charismatickým vůdcům bez uceleného politického programu, nebo ne.