Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Vstávají noví Brychové

Novinky, Alexandr Mitrofanov

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Začnu úryvky ze včerejší debaty na Twitteru. Jména nejsou důležitá. Výkop obstarala tato věta: „Zvolení Trumpa odstartovalo třetí etapu krystalizace mezi mými přáteli či sledovateli. První byla krize na Ukrajině, druhou uprchlická krize.“ V debatě se autorovi dostalo ujištění, že i jiní pozorují zmíněnou třetí etapu. Tedy další výskyt jevu, který byl v citované komunikaci pojmenován jako ruptura, česky trhlina.

Foto: Milan Malíček

Alexandr Mitrofanov

Článek

A že mezi třemi skupinami, které se podle zkušeností autora trhají, existuje korelace, česky souvztažnost. Nakonec pán, který debatu začal, napsal: „Co chci říci? Že korelace je vysoká, ale ‚dělení‘ si už žije svým vlastním životem a že jejich cíl je čím dál mlhavější.“

K poslední větě si dovolím poznámku: zdá se mi naopak, že cíl je čím dál zřetelnější. Lidé, kteří se staví v ukrajinské krizi na stranu ruské hrubé síly, v uprchlické krizi se převtělují do maďarské kameramanky, která s chutí podráží nohy běžícím migrantům, a ve zvoleném miliardáři Trumpovi nově objevují děsně sympatickou normálnost pro běžné lidi (ostatně to mají vyzkoušené s Andrejem Babišem), jdou dávno vyzkoušenou cestou, která je ve spoustě lidí zakotvena málem geneticky.

Březen 1948 a květen 1969 jsou nedávné historické body, v nichž probíhala navlas stejná krystalizace. Užitečné je při této příležitosti vrátit se k nepříliš povedenému filmu, který ovšem tuto modelovou situaci srozumitelně popisuje zde.

Nejsou ani tolik zajímaví lidé, kteří včera poníženě zdravili pana vrchního ředitele Uctivá poklona! a dnes radostně zdraví soudruha ředitele bodrým Čest práci! To je většina, která se vždycky přizpůsobí, protože jinak neumí. Mnohem důležitější je František Brych.

Je to člověk čestný, chytrý, pracovitý a poctivý, proto nemůže přijmout převrat v únoru 1948 a reje převlékačů kabátů kolem sebe. Nakonec se odhodlá k útěku za kopečky, jenže těsně před hranicemi pozná, jak jsou odporné mravy zbohatlíků a pravičáků. A spolu se svou láskou se vrací. Soudruzi na něj čekají a přijmou ho mezi sebe, protože tušili, že je pouhá otázka času, až přestane mít v hlavě zmatek a pochopí, že s nimi bude líp.

Jaký div, že dnes vstávají noví Brychové. Publicisté, kteří kladou otázku, zda není ta liberální demokracie překonaný systém, a doufají, že ve firmě, do které budou též patřit, to konečně klapne. Politici různých odstínů, kteří jeden za druhým zpochybňují, zda je vůbec nutná speciální agenda lidských práv. Premiér, který po dlouhém váhání v sobě objeví sympatie k Rusku a k Miloši Zemanovi.

Krystaly rostou rychle. Co kdyby pak na zájemce nezbylo.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Reklama

Výběr článků

Načítám