Článek
Z nich se v Maďarsku samotném nachází naprosté minimum. Většina z nich musela tedy ze země odejít. A logicky směřovali dále do Rakouska, čemuž výše zmiňované statistiky nasvědčují. Z něj pak případně dále na západ a sever Evropy. Na tuto skutečnost dlouhodobě poukazuje Vídeň. Po Budapešti žádá, aby migranty, kteří přes její území přešli, přijímala zpět podle dublinského systému.
Maďarsko takový postup odmítá s tím, že za vše mohou svou nezodpovědností Německo, Rakousko, Řecko a Itálie. Takové tvrzení mu ale není nic platné. Pašeráci nyní primárně využívají jiné cesty přes Balkán než skrze uzavřené Řecko. A cesta přes Itálii do bohatých zemí západní a severní Evropy nedává smysl z hlediska geografie.
Maďarsko může také vinit sousedy na západ od svých hranic z přílišné vstřícnosti, jak chce. Problém Budapešti zní nefunkční plot. Za něj ostatně země na Dunaji utratila spolu s dalšími opatřeními proti migrantům tolik, že by mohla živit 40 tisíc migrantů celý rok, psalo se v maďarském tisku. Pokud se přes něj dostalo na dvacet tisíc lidí, ta část z nich, která nebyla dříve nikde zachycena, patří podle dublinských pravidel Budapešti.
Vše došlo tak daleko, že Rakousko oživilo plán na stavbu plotu na hranicích s Maďarskem. A pokud bude Maďarsko stále odmítat přijímat běžence, hrozí mu žalobou. S ní má velkou šanci uspět a pak se kolo roztáčí. Ve světle takového vývoje tedy vyznívá poněkud paradoxně záměr maďarského premiéra Viktora Orbána pořádat referendum o kvótác, ve kterém nabádá voliče, aby hlasovali proti přerozdělování. Na kampaň už utratil v přepočtu 250 miliónů českých korun z veřejných zdrojů. A podle posledních průzkumů má Orbánova snaha docílit výsledku proti kvótám velkou šanci na úspěch.
Pokud ostatní země na západě vrátí Maďarům uprchlíky, kteří nelegálně překročili hranice, bude jejich vláda ještě s láskou vzpomínat na necelých 1300 lidí, které měla přijmout podle mechanismu kvót. A dvacet tisíc nelegálů je dost možná ještě střízlivý odhad – vzhledem k neexistenci plotu na hranicích Maďarska s Rumunskem a Ukrajinou. V takovém případě můžeme být brzy svědkem zajímavého čardáše názorů v podání maďarských politiků. A z největšího odpůrce přerozdělování Orbána se najednou může stát jeho největší zastánce. Rychle a snadno.
Thomas Kulidakis
Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval také studium politologie a řečtiny na univerzitách v Řecku.
V komentářích se zaměřuje nejen na českou domácí politiku, Evropskou unii a oblast Balkánu.
Působí jako komentátor Českého rozhlasu Plus a publikuje v odborném tisku. V minulosti spolupracoval na mezinárodních vědeckých projektech Univerzity Karlovy v Praze a byl odborným konzultantem u některých dokumentů.
