Článek
Juncker tentokrát působil při přednášení zprávy o stavu Evropské unie nezvykle umírněně. Zmizelo jeho tradiční žoviální chování a sebejisté vystupování. S nikým si nepoměřoval velikost ega, barvu kravaty ani se s nikým nevítal slovy: „Zdravím, diktátore!“. Tak jak měl mnohdy ve zvyku při unijních summitech. Nedošlo ani na nijak významné politické hádky.
Asi ho žertovná nálada přešla a vzal si k srdci vlastní slova, že Evropská komise pod jeho vedením přestane řešit drobné regulace možného i nemožného. Místo toho se soustředí na řešení výzev celoevropského významu.
A to je dobře. Evropská unie je totiž projekt, který zaručil Evropě nebývale dlouhé období míru a prosperity. Stejně tak je její šancí vrátit se na výsluní významné politické síly v mezinárodních vztazích. V tomto ohledu tedy padla řada nápadů a návrhů, které stojí za zmínku. Například společná obrana a vojenství mohou zvýšit efektivitu armád a ušetřit výdaje jednotlivých států.
Společná ostraha hranic je bez diskutování potřeba jako pověstná sůl. Stejně tak opatření, které zaručí, že daně ze zisků budou směřovat do veřejných rozpočtů, a ne do zahraničí. Konečné zrušení poplatků za roaming je pak milý dar Evropanům, odíraným v zahraničí nekřesťanskými cenami roamingu telefonních společností. Záznam celého projevu je zde.
Nejdůležitější z celého projevu je, že Juncker vzdal hold národním státům. Rezignoval na změnu stávajícího stavu a dává šanci rozhodnout o budoucnosti Unie členským státům. Na summitech, jakým bude například nejbližší v Bratislavě. Juncker je ale protřelý politik, který ví, kdy ustoupit. Vědom si skutečnosti, že zákopová válka především západních a východních zemí jen tak neskončí, počká na výsledek. Může jím být konfederace, federace nebo úplný rozpad Unie.
Nejpravděpodobnější je ale směřování k Evropě vícerychlostní. Návrhy, které přednesl, jsou nejlépe proveditelné jen při další integraci. A zemím, které budou v jejím centru, bude Evropská komise jistě ráda sloužit. Proto pozor na jeho mírně poetickou větu „Solidarita se nedá vynutit. Musí vycházet dobrovolně, ze srdce“.
Nemusí se vztahovat jen na uprchlíky, ale také na obranu nebo peníze. Ty jsou velkým motivátorem pro všechny. Proto se jedná o ústup do předem připravených pozic. Mezi vábničky pro státy ochotné k integraci patří také navýšení a prodloužení už existujícího plánu investic do ekonomiky. Příhodně se nazývá „Junckerův investiční balíček“.
Thomas Kulidakis
Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval také studium politologie a řečtiny na univerzitách v Řecku.
V komentářích se zaměřuje nejen na českou domácí politiku, Evropskou unii a oblast Balkánu.
Působí jako komentátor Českého rozhlasu Plus a publikuje v odborném tisku. V minulosti spolupracoval na mezinárodních vědeckých projektech Univerzity Karlovy v Praze a byl odborným konzultantem u některých dokumentů.
