Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Evropská unie na rozpadnutí? - Thomas Kulidakis

Novinky, Thomas Kulidakis

Podle lucemburského ministra zahraničí Jeana Asselborna by státy, které se chovají jako Maďarsko, měly být dočasně nebo trvale vyloučeny z Evropské unie. Taková prohlášení jsou zbytečná, přehnaná a smíru v rozhádané Evropě rozhodně nepomáhají.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Thomas Kulidakis

Článek

Německému deníku Die Welt řekl Asselborn následující: „Když někdo jako Maďarsko staví ploty proti uprchlíkům před válkou nebo když porušuje svobodu tisku a nezávislost justice, měl by být přechodně nebo v případě nutnosti navždy vyloučen z Evropské unie.“

Následně svůj výrok upřesnil při rozhovoru s novináři v Moskvě. Nemířil prý jen na jednu konkrétní zemi, ale i na další. Podle svých slov varoval před nedodržováním základních hodnot Unie obecně. Těmi jsou principy liberální demokracie v podobě úcty k právům jednotlivce, právní stát, svoboda slova a médií a vzájemná solidarita.

Na celé záležitosti je k zamyšlení, že řekl názor, který se v různých – byť mírnějších – podobách objevoval i dříve. Trefně se k celé kauze vyjádřil německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier: „Chápu, že při pohledu na Maďarsko někomu dochází trpělivost. Ukázat členskému státu dveře ale není můj osobní přístup k té věci.“

Ostatně Viktor Orbán není žádný beránek. Jeho výrok o tom, že demokracie nemusí být nutně liberální, mluví sám za sebe. Zapadá do aliance, kterou vytvořil s předsedou polské vládní strany Jaroslawem Kaczynským.

Jejich plánovaná „kulturní kontrarevoluce“ s důrazem na tradiční konzervativní národovecké hodnoty směřuje k Evropě před rokem 1950. Tehdejší mezinárodněpolitické uspořádání vyústilo v situaci, ve které lidé neslavili období blahobytu, ale počítali dny, kdy se neválčilo.

Unie nepřátel?

Polský příklad také ukazuje, jak by konkrétně mohlo probíhat dočasné vylučování. Pro podezření z porušování zásad právního státu a svobody médií mu hrozí sankce Evropské komise. Ty mohou dosáhnout až k dočasnému odebrání hlasovacího práva v Evropské radě.

Jenže vše výše popsané je stav, který vede jen k ochromení celého evropského společenství. Je to Unie, která vypadá jako spolek nepřátel, spíše než přátel. Snahy o vzájemné vylučování tu z Evropské unie, tu ze Schengenu vzbuzují odvety a spirálu hádek. Ve stylu akce a reakce.

Je načase vrátit se k dohodnutým postupům rozhodování mezi členskými státy v Evropské radě. Stejně jako v demokratickém státě rozhoduje parlament většinou, podobný nástroj má i Evropská unie.

Thomas Kulidakis

Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval také studium politologie a řečtiny na univerzitách v Řecku.

V komentářích se zaměřuje nejen na českou domácí politiku, Evropskou unii a oblast Balkánu.

Působí jako komentátor Českého rozhlasu Plus a publikuje v odborném tisku. V minulosti spolupracoval na mezinárodních vědeckých projektech Univerzity Karlovy v Praze a byl odborným konzultantem u některých dokumentů.

Jmenuje se systém rozhodování kvalifikovanou většinou. Zaručuje akceschopnost, protože dvacet sedm států se jednomyslně shodne málokdy. Nárok na názor má každý, včetně Viktora Orbána. Jakmile však většina rozhodne, rozhodnutí se musí respektovat a dodržovat. Bez dodržování dohod nemá Unie v současné podobě smysl.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám