Přes několik desítek kilometrů dlouhou hranici, zejména přes syrská města Džarábulus a Azáz, se dostávali do tzv. Islámského státu z Turecka bojovníci i zásoby, opačným směrem pak proudila načerno vytěžená ropa a také tudy přecházeli sebevražední atentátníci, útočící v Turecku nebo v Evropě.

Turecku stačily necelé dva týdny, asi třicet obstarožních tanků Patton, palba z houfnic a nasazení asi desítky letadel a vrtulníků na to, aby se podařilo Islámský stát zatlačit místy až do vzdálenosti dvaceti kilometrů od syrsko-turecké hranice. Operace se obešla bez velkých ztrát a těžkých bojů, druhá nejsilnější země NATO měla jasnou převahu a Islámský stát se raději stáhl, než by čelil drtivé porážce. I to je dobrá zpráva.

Přesto tu zůstává hořká pachuť. Turecko oznámilo, že se zapojí do bojů proti IS, už loni v létě po červencovém atentátu v Suruçu. Na počátku srpna sice podniklo pár náletů, ale především se zaměřilo na boj s Kurdy.

Američané opakovaně vyzývali Ankaru, aby zabezpečila hranice, ale ta to dlouho odmítala, byť by takováto akce notně zkomplikovala Islámskému státu situaci. Zabezpečení asi stokilometrového pásu se pro Západ stalo prioritou po listopadových atentátech v Paříži, Američané nabízeli i zařízení pro kontrolu hranic. Jak ale v lednu poznamenal vysoký americký představitel, prioritou pro tureckou vládu bylo potlačení Kurdů.

Operaci Štít Eufratu zahájilo Turecko až letos 24. srpna – ve chvíli, kdy se syrské kurdské milice YPG začaly přibližovat k turecko-syrským hranicím u Džarábulusu. Hrozilo nebezpečí, že se u hranic prodlouží pás území držených milicemi YPG, což by Ankaře zkomplikovalo boj s vlastními kurdskými separatisty, kteří by v Sýrii mohli nacházet bezpečné útočiště.

Samozřejmě se dá jen spekulovat o tom, zda by včasnější zásah zabránil některému z teroristických útoků – oni si atentátníci vždy najdou cesty. Ovšem ani po úspěšném zásahu nelze zapomínat, že mohl přijít o dost dříve a že Ankara upřednostňuje své zájmy před zájmem svých spojenců. Oblast u hranice přitom mohla být zajištěna dokonce ještě dříve kurdskými milicemi. Když ale loni začátkem léta začaly postupovat podél hranice, zastavila je střelba tureckých tanků.