Premiér musí být v jistém smyslu sobec. I kdyby se v civilních projevech pro jiné rozkrájel, ve funkci předsedy vlády je povinen přijmout pravidla hry, podle kterých neodpovídá jen za sebe či svou rodinu, ale za celý stát a lidi, kteří v něm žijí. Musí přednostně myslet na to, co je výhodné pro zemi, na jejímž řízení se rozhodující měrou podílí.

A pokud stojí v čele vlády člověk s jasnými názory, vždy do toho promítne svoje chápání situace ve světě a cesty, která před společností leží.

Jak si v tomto smyslu stojí Bohuslav Sobotka po dnešním projevu před českými velvyslanci? zde.

Řekl, že relativní klid v Evropě skončil. Hlavní hrozbou je nárůst mezinárodního terorismu, roste nacionalismus a náboženské napětí. Zároveň narušují bezpečnost mezistátní konflikty provázené nedostatkem respektu k mezinárodnímu právu a mezinárodním institucím, přibývá zhroucených států a zamrzlých konfliktů. Příkladem agrese je Rusko vůči Ukrajině. Turecko s Ergodanovými čistkami situaci rovněž nevylepšuje.

Rozšířenou reakcí řady českých politiků (zpravidla záměrně hranou) a občanů (zpravidla spontánní) na tento stav je panika. Tu Sobotka odmítá. Byla by na místě v případě mezinárodně bezpečnostní osamocenosti České republiky. Je ale členskou zemí EU a NATO. Ještě větší zárukou by samozřejmě bylo, kdyby Česko mělo rozměry a sílu Spojených států amerických nebo Číny. Tu ale nemá a nikdy mít nebude. Musí sobecky kalkulovat, jak si má zajistit bezpečnost a prosperitu.

Premiér tu svou odpověď má: „Transatlantická vazba je jasně i nadále základem naší bezpečnosti.“  A „k členství v EU neexistuje pro naši zemi alternativa“. Je zároveň přesvědčen, že se dlouhodobě neobejdeme bez společné evropské armády. USA by se mohly z Evropy vycouvat, kdyby byl zvolen příslušný prezident. Premiér ovšem kritizuje Evropskou komisi kvůli „záměru prosazovat silou a proti vůli členských států neefektivní a neúčinné migrační kvóty“.

Sobotka se obává, že se EU definitivně rozdělí na ty, kteří spolu mluví, a zbytek, který je trpěn a přehlížen. Se současným českým prezidentem, prvním vicepremiérem a dalšími sobci pro sebe, nikoli pro stát by se země nejspíše ocitla v tom zbytku. S perspektivou vypadnutí, nebo, jak vkládá do veřejné debaty Miloš Zeman, vystoupení z EU a NATO.

Včera bylo výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy. Jasně, je to už hodně let a lidé ztrácejí paměť. Mnozí navíc nevidí v okupaci, kterou vyšperkovávají jistoty pro poslušné, nic zavrženíhodného. Suchar Sobotka ale chápe národní zájem jako bezpečnost a prosperitu ve svobodě. Tento kurs coby premiér drží. Nepřináší vavříny, spíš trní.