V době, kdy jsou téměř všichni na letních dovolených, to svádí k výběru témat, která by mohla zůstat zajímavá i po prázdninách. Jedním z nich je bezesporu summit NATO, který proběhl v minulých dnech ve Varšavě.

Pár hodin jsem sledoval debaty expertů a vystoupení politiků, ale všechno jsem samozřejmě stihnout nedokázal. Nejvíc mě zaujal švédský ministr obrany, který promluvil jako představitel partnerské země NATO a vyprávěl, jak Rusko svými vojenskými prostředky provokuje jeho zemi až na dřeň.

Aby neprovokovalo! Švédsko sice je blahobytným státem, ale v NATO není a z hlediska obrany není kryto závazkem, že napadená členská země může počítat s pomocí veškeré vojenské síly Aliance. Švédský ministr proto ujišťoval summit o největší vůli ke spolupráci a partnerství a zmiňoval podobnou pozici také u Finska, další nečlenské země v sousedství Ruska. Zástupci Švédska a Finska byli také poprvé pozváni na společnou večeři aliančních lídrů.

Závěrečný dokument summitu je sice megalomansky dlouhý, protože se do něj muselo narvat snad všechno, co se úlohy NATO týče, ale priority lze z něj vypreparovat poměrně snadno zde. Zmiňuje hrozby z východu a z jihu, které ztělesňuje v jednom případě Rusko, ve druhém fundamentalistický islámský terorismus.

Najdeme mnoho odstavců, které se věnují oběma druhům nebezpečí pro civilizační okruh, v němž se nacházíme, jinými slovy pro náš život tak, jak ho chce žít ta část obyvatelstva, která vnímá svobodu a demokracii jako přirozené prostředí. Zcela konkrétní kroky spočívající ve vyslání vojenských sil na východní křídlo NATO právě proto, aby Rusko nemělo choutky spustit v pobaltských zemích krymský nebo donbaský scénář, se ovšem týkají pouze kremelské hrozby. To mluví za všechno.

Generál Petr Pavel, český zástupce v nejvyšším velení Aliance, ve svém projevu mluvil o trojím vztahu NATO s Ruskem. Skládá se z obrany, odstrašení a dialogu. Závěrečný dokument dialog specifikuje a zároveň omezuje, protože na jeho širší podobě není zájem ze strany Moskvy. Takže se má hlavně prostřednictvím vojenských a politických kanálů dohadovat, aby náhodou, například po četných ruských vojenských provokacích, nevypukla opravdová válka. Že už běží ta hybridní, dokument také zmiňuje.

V této situaci vyznívá srozumitelně požadavek některých lidí v Česku uspořádat referendum o vystoupení z NATO. Tedy některých... Ví se o jednom, který momentálně sídlí na Pražském hradě. Kdyby se podařilo NATO opustit, bylo by Česko vystaveno ruským akcím stejně jako dnešní Švédsko a Finsko. S tím rozdílem, že by mělo alianční dveře zabouchnuté. A jiné dokořán otevřené.