A začíná se zdánlivě také plnit sen prezidenta Miloše Zemana, který je nejznámějším propagátorem díla. Během návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze přispěl k podepsání memoranda mezi firmou podnikatele Jana Vlčka a čínskou stavební společností Sinohydro. Cena případného vybudování kanálu se odhaduje na 300 miliard korun.

Kdybychom nebyli v Česku, bylo by možné po těchto krocích začít o průplavu opatrně mluvit jako o projektu, který se uskuteční. Jenže český stát není dlouhodobě schopný zajistit dobudování dálniční sítě a vysokorychlostních železničních tratí. Nebo nyní třeba jen zorganizovat výběr nového provozovatele mýtného systému. Což jsou ve srovnání s kanálem Dunaj–Odra–Labe projekty mnohem střízlivější.

Smysluplnost kanálu Dunaj–Odra–Labe prozkoumá další studie. Za 20 miliónů

Stavba kanálu už svojí povahou prostě spadá do kategorie projektů, které ČR takříkajíc „neumí“. A to ještě do hry nevstoupila plně politika. Co dokáže v našich poměrech, když jde o velké infrastrukturální projekty, v nichž lze utopit hodně betonu i peněz, sledujeme mnoho let kupříkladu v diskusi okolo rychlodráhy na pražské letiště.

Premiér Sobotka nyní oznámil, že rychlodráha bude dokončena do roku 2024, stavět se začne prý za tři roky. Někteří z nás si ale ještě pamatují usnesení č. 13/21 ze dne 11. 1. 1996 zastupitelstva hl. m. Prahy, kterým schválilo projekt železniční rychlodráhy s tím, že otevřena bude v roce 2004. Poté přišlo ještě několik dalších zaručených slibů, že se rychlodráha tak či onak postaví.

Studie ke kanálu Dunaj–Odra–Labe se tak chtě nechtě v lecčems podobá práci přípravného výboru projektu Praha Olympijská. I v něm se utratily desítky miliónů na různé studie, o což v projektu olympiády v Praze, který byl od začátku nerealizovatelný, šlo zřejmě v prvé řadě. O co jde v prvních krocích projektu, na jehož konci má být, ale zřejmě nikdy nebude, průplav Dunaj–Odra–Labe, se dozvíme až časem.