Článek
Kdyby tato událost neměla jistou výpovědní hodnotu ve vztahu k situaci v našem nejpopulárnějším politickém uskupení, nemělo by smysl ztrácet s PRO 2016 čas. To totiž nemá téměř žádnou šanci uspět. Odpadlíci nemají bez Babiše žádnou politickou identitu. Jsou to jen bývalí „babišovci“ bez Babiše.
Opakuje se tak příběh, který jsme v případě programově amorfních hnutí organizovaných kolem bohatého a charismatického vůdce už několikrát zažili. Kupříkladu v případě Věcí veřejných. I tam si někteří politici stěžovali, že se vše točí kolem Víta Bárty.
Nakonec se odštěpila skupila politiků v čele s Karolínou Peake, která založila stranu LIDEM. Ač Peake byla o poznání známější než političky, které nyní stojí v čele PRO 2016, sotva kdo ji mohl brát po jejím angažmá ve VV vážně. Stejně skončili i další bývalí politici véček, kupříkladu Otto Chaloupka, který založil stranu Republika. Nakonec zanikla i samotná véčka.
Také hnutí Úsvit začalo jako projekt jednoho muže - movitého a charismatického Tomia Okamury. Lidé, které vytáhl do vysoké politiky, se ale nakonec svého vůdce zbavili s použitím podobných argumentů, které teď slyšíme z PRO 2016. Stejně jako lidé z Pro 2016 nedocenili, že coby původně pouhé klony „velkého vůdce“ mají bez něj minimální šanci na úspěch.
Hnutí organizovaná okolo jednoho vůdce mají prostě v sobě zakódovaný rozpad, pokud rychle nevyšplhají na samý vrcholek moci, jako se to kdysi povedlo Silviu Berlusconimu v Itálii. Mnoho lidí využije charismatického, bohatého vůdce, aby se dostali do vlivných politických postů, přičemž pak propadnou iluzi, že mohou dělat politiku bez něj. Anebo do takového politického projektu jdou od počátku s tím, že se chtějí ekonomicky zajistit.
V ANO spolu nejprve začaly bojovat o vliv různé skupiny na radnicích velkých měst. Vznik PRO 2016 je začátkem druhé fáze štěpení. I další politici ve vnitřně stále rozhádanějším ANO, kteří se do svých pozic dostali po zádech Babiše, budou zkoušet, jestli by to takříkajíc nedali bez něj.
A protože nemají stejně jako Babiš žádnou skutečnou politickou filozofii, můžeme se těšit na další významově zcela prázdná jména nových uskupení. Pěkné by bylo třeba DO TOHO 2017, nebo HURÁ 2018, atd.
Ale to nechme na nich. Stejně jako nechme na Babišovi snahy udržet dlouhodobě dohromady hnutí, které kromě něj dohromady nedrží vůbec nic.
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).