Článek
Zákonem v první větě mám na mysli paragraf 405 trestního zákoníku. Jsou v něm přesně vyjmenované činy, které přesahují společensky přípustný rámec. „Kdo veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické, komunistické nebo jiné genocidium nebo jiné zločiny nacistů a komunistů proti lidskosti, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.“
Samozřejmě se vždy najdou skupiny, které budou kroutit hlavou. „Jak je možné uveřejňování názorů našich odpůrců, uveřejňování lidí nesdílejících náš světonázor,“ budou se ptát. A je jedno, jestli si budou navzájem říkat sluníčkáři a xenofobové, levice a pravice nebo zelení a žlutí. Jak moc je ale svoboda veřejného prostoru důležitá pro všechny názorové proudy, dokazuje několik případů posledních dnů.
Domácí islamobijci ukazují, že je potřeba za vším hledat peníze. Do svého programu si vštípili poukazování na hrozbu, která není přítomná. Směšovali náboženství islám s nebezpečím skutečným – s radikálním politickým islamismem. Média odolala výzvám a pokušení nevpouštět je do veřejného prostoru a výsledek se dostavil.
Díky neustálé informovanosti si může celá veřejnost udělat obrázek o lidech, kteří se chtějí zaručit za její bezpečnost. S programem „ne islámu a ano referendům“ se celá společnost vést nedá. Kvůli penězům se v přímém přenosu štěpí na tolik frakcí, že je zde ani není prostor vyjmenovat.
Je také zřejmé, že bezbřehé vítání migrantů a uprchlíků bez důrazu na bezpečnost možné také není. Policie a tajné služby mohou a musí prověřovat tak, aby bezpečnost nešla na úkor svobod občanů. A aby bylo stále zřejmé, že bezpečnostní složky jsou zde pro občany a nikoliv naopak. Díky médiím víme, že excesy se bohužel dějí.
Díky tomu se již i ministr obrany zamyslel, že vojáky je třeba stáhnout a neměli by asistovat u problémů s přístupem chování policisty, „který se jich netýká.“ Stejně tak víme, že podle ministra spravedlnosti „nemá nikdo povinnost nosit občanský průkaz.“ Pokud ho nemá, policie „je povinna nejdříve poskytnout součinnost s alternativním ověřením a především se má podle zákona chovat slušně.“
Thomas Kulidakis
Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval také studium politologie a řečtiny na univerzitách v Řecku.
V komentářích se zaměřuje nejen na českou domácí politiku, Evropskou unii a oblast Balkánu.
Působí jako komentátor Českého rozhlasu Plus a publikuje v odborném tisku. V minulosti spolupracoval na mezinárodních vědeckých projektech Univerzity Karlovy v Praze a byl odborným konzultantem u některých dokumentů.
Těchto několik příkladů dokazuje, jak důležité je mít svobodná média pro udržení svobodné společnosti. Pomáhají v orientaci ve složitém světě.