Článek
O ekonomickém uskupení BRICS, které tvoří Rusko, Čína, Indie, Brazílie a od roku 2011 ještě Jihoafrická republika se v posledních letech hodně hovořilo jako o nové mohutné ekonomické síle, která odsune na vedlejší kolej skupinu nejvyspělejších zemí G7.
Naposledy takové hlasy zaznívaly loni při jeho loňském summitu v Ufě a po zveřejnění plánu těchto států založit společnou rozvojovou banku NDB.
O BRIC ještě bez S se hovořilo už v roce 2001, kdy tento termín označující země s nejrychleji rostoucí ekonomikou použil ekonom Jim O´Neill.
Na papíře působí BRICS impozantně, v jeho členských zemích žije asi 40 procent světové populace a představují více než pětinu globální ekonomiky. Realita je však trochu jiná. Krize v roce 2007 sice tyto země nezasáhla tak rychle, ale oč přišla později, o to byla tvrdší, protože se ekonomické problémy v některých zemích snoubily s politickými, což je nyní nejpatrnější v Brazílii, kde se ekonomika za dva roky propadla o šest procent.
Zemí, která pořádá nákladnou olympiádu, zmítá ohromný korupční skandál kolem státní ropné firmy Petrobras. A ani odvolání prezidentky Dilmy Rousseffové na tom nic nezměnilo. Naopak akcie ještě poklesly.
Pád dolů
Podle MMF se letos čeká v Brazílii propad ekonomiky o 3,8 procenta, tedy stejně velký jako loni. Propad Brazílie spolu s potížemi Venezuely a Argentiny přispívá k tomu, že se letos celá latinskoamerická ekonomika, závislá hodně na vývozu surovin a zboží, podle odhadu MMF propadne o půl procenta. Pokud se ale čínská ekonomika bude zpomalovat, může to být až o procento.
Rusko se propadlo do recese a ekonomika mu poklesla o tři procenta, protože je stále závislé na vývozu surovin a potápí ho pád cen ropy. Čelí ale i důsledkům své politiky, od anexe Krymu v roce 2014 čelí sankcím.
O tom, jak špatná je situace v Rusku, svědčí, že většina projevů prezidenta Vladimira Putina z posledního roku se navzdory globální angažovanosti Ruska nevěnuje zahraničněpolitickým otázkám, ale ekonomické krizi, která tvrdě zasáhla obyvatele.
„Brazílie a Rusko ukazují klasické příznaky zaměření na suroviny a musejí si tím projít. Musejí provést reformy, aby s tím skončily,” řekl O Neill.
Čína jako tahoun i riziko
BRICS táhne Čína, která vytváří polovinu jeho HDP, takže jakékoli problémy čínské ekonomiky se na uskupení hned projeví. A čínská ekonomika začala v posledních letech zpomalovat a letos zažila tvrdé propady na burzách, které byly tak velké, že se na nich muselo zastavit obchodování.
Dubnová čísla ze zpracovatelského sektoru naznačila, že zotavení Číny může být pomalejší, než se čekalo. A nikdo neví, jaký je skutečný stav a výkonnost tamní ekonomiky, která je částečně centrálně řízená.
Podle O´Neilla je ale Čína stále nejdůležitější zemí BRICS. „Čína navzdory všem problémům a zpomalování roste od počátku dekády víc, než jsme čekali”. Loni činil její růst HDP 6,9 procenta.
Indické naděje
O´Neill také zmiňuje význam Indie, o níž se víc než deset let tvrdí, že se stane novým motorem světové ekonomiky. Jenže dosud se tak nestalo, i když probíhaly pokusy uvolnit tamní trh.
Až po nástupu premiéra Nárendry Módího se zdálo, že konečně by mohlo dojít na pozitivní prognózy. Po rychlém růstu ale následoval další propad. Jak dodává O´Neill: „Indie, další země s víc než miliardou lidí, roste víc než Čína.”
V letech 2014 a 2015 vrostla její ekonomika o 7,3 procenta. Ovšem i Indii podobně jako Brazílii trápí korupce.
Přehlížet země BRICS by bylo chybou, ale ještě větší je přeceňovat je. Situace se samozřejmě postupně bude měnit. Ceny surovin jednou vzrostou, ceny ropy už stoupají a možná se podaří snížit jejich závislost na exportu surovin.
Závislost na těch nejvyspělejších
I vnitřní spotřeba poroste a jednou se jednotlivé země BRICS zařadí do skupiny těch nejvyspělejších z G7. To ale ještě bude trvat a bude to záviset na ekonomické situaci vyspělých zemí.
Státy BRICS jsou až příliš orientované na export, ať už surovin nebo v lepším případě zboží. Závisí tudíž na poptávce nejvyspělejších zemí. Vnitřní spotřeba se na ekonomice členských zemí BRICS podílí málo.
V Číně je HDP (dle dat MMF k roku 2015) na hlavu necelých 8000 dolarů (v ČR přes 17 000 a v USA 55 000), v Indii dokonce jen něco přes 1 600 dolarů.
Alex Švamberk
Novinář, spisovatel, hudebník, skladatel a performer, absolvent Strojní fakulty ČVUT v Praze. Nyní pracuje jako zahraniční redaktor serveru Novinky.cz. Specializuje se na válečné konflikty a oblasti Korejského poloostrova, Balkánu, ale i na Ukrajinu a Jižní Afriku. Dlouhá léta působil v médiích jako hudební recenzent, i nyní připravuje rozhovory se zahraničními umělci a píše kritiky na soudobou hudbu a nahrávky okrajových žánrů, jako je hard core, industriál a noise.
Ve všech členských zemích je značný počet chudých lidí s příjmem do 3,10 dolaru denně. V Číně jich bylo v roce 2010 přes 27 procent, v JAR v roce 2011 třetina a v Indii ve stejném roce skoro 40 procent. Ti ekonomiku neroztočí.