Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Mozkoví chirurgové po našem

Novinky, Alexandr Mitrofanov

Foto: Milan Malíček

Alexandr Mitrofanov

Článek

Dnes je ten slavný den, kdy k nám sem přiletěl čínský prezident. Hrad oznámil, že takhle tady nevítali žádnou hlavu státu už někdy od 50. let minulého století. Proti tomuto přístupu se protestuje.

Prim v tom hraje TOP 09, která svými volebními preferencemi zrovna neovlivňuje řízení státu ani většinovou náladu společnosti. Je však výborné, že svobodně protestují nejen členové této strany, ale všichni čeští občané, kteří se nechtějí cítit jako lokajové. Včetně ministra kultury Daniela Hermana z KDU-ČSL: „Je třeba, aby si také čínští partneři uvědomili, že jejich prezident přijíždí do suverénní země, nikoli do své kolonie. A tak bychom se také měli chovat.“ Herman ujišťuje, že mu řada vládních kolegů rozumí.

Třeba tomu tak i je. Většinový postoj vlády je pragmatický. Jenže kupříkladu na jednání českého kabinetu čínský prezident nepřijde ani ho nebude zásobovat radami, jak stabilizovat situaci v zemi po vzoru KS Číny. Stát se to klidně mohlo, pokud by se vláda chovala jako Hrad.

Václav Kopecký a Alice Rezková z Asociace pro mezinárodní otázky k návštěvě čínského prezidenta a očekávaným dohodám o ekonomické spolupráci mj. napsali: „Je třeba k těmto velmi ambiciózním plánům přistupovat realisticky, protože ne vždy se u takových iniciativ potvrdí dostatečný obchodní potenciál a jejich proveditelnost. ... Intenzívní spolupráce s Pekingem zatím zásadně neovlivňuje české spojenecké vazby, nicméně bude opět nutné pozorně sledovat, k čemu návštěva povede.“ zde 

Analytici zapomněli, že nikdo na světě neví, co se zrodí v hlavě českého prezidenta, který by rád s realitou točil jako politbyro s toky sibiřských řek. Miloš Zeman čínské televizi řekl: „Je to nový začátek, protože mezi Čínou a bývalou vládou České republiky byly velmi špatné vztahy. Zdůrazňuji bývalou vládou, protože ta vláda velmi podléhala tlaku Spojených států a Evropské unie. Teď jsme znovu nezávislá země a formulujeme svou zahraniční politiku, která je založena na našich vlastních zájmech.“

Okamžitě se vyrojily citace někdejších slov téhož Zemana z roku 1996, která ukazují zcela opačný vztah k Číně, nebo připomenutí, že členství v EU a NATO je základem existence současné České republiky. Lidé, kteří to dělají, jsou v právu, ale konají sisyfovskou práci.

Není ve vesmíru slovo, které by mohlo ovlivnit centrum, jež tyto výroky a postoje produkuje. Míním tím Zemanův mozek. Četné další mozky tuto produkci podporují. Jaké konce by to mohlo mít, ukázala před více než čtyřiceti lety šestice geniálních klaunů. Podívejte se zde (Upozornění: Postava doktora NEMÁ nic společného s Jaroslavem Tvrdíkem.)

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Reklama

Výběr článků

Načítám