Článek
I proto je s podivem, že mnozí z těchto politiků a komentátorů se ostře, občas až urážlivě vyjadřují na adresu OSN poté, co Českou republiku nedávno kritizoval kvůli jejímu zacházení s uprchlíky Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn.
Někteří z těch, kdo obcházení OSN tvrdě kritizovali, nyní dokonce dosti nelogicky argumentují tím, že OSN nás nemá co poučovat právě proto, že její autorita byla v minulých letech oslabena výše zmíněným obcházením RB OSN. Jiní pro změnu poněkud smířlivěji soudí, že úřad Vysokého komisaře pro lidská práva nemá dost informací.
Jelikož jsem v době svých amerických univerzitních studií pro lidskoprávní komisi OSN pracoval jako stážista, nemohu než konstatovat, že správné informace (o tom, jak OSN funguje) spíše nemají ti čeští politici, kteří takové argumenty používají. OSN může být kvůli archaické struktuře RB, odrážející mocenské poměry po druhé světové válce, nebo kvůli podrazům svých vlastních členských států často bezzubá.
V jejích analytických odborech ale pracují špičkoví experti z mnoha zemí světa, kteří spoléhají na širokou škálu zdrojů. Vysoký komisař je podporován úřadem čítajícím zhruba tisíc úředníků a expertů, kteří nesídlí jen v jeho centrále v Ženevě a v newyorské úřadovně, ale má kanceláře ve 13 zemích a 12 regionálních poboček.
Ale vraťme se k meritu věci. Je prostě poněkud pokrytecké kritizovat některé členské země OSN, když obejdou RB OSN, ale zároveň povýšeně odmítat kritiku z úst jednoho z nejvyšších činitelů OSN, když se týká naší země.
Obzvlášť absurdní pak je, když se toto odmítání kritiky v některých případech děje s pomocí podprahově rasistického poukazování na to, že Vysoký komisař pro lidská práva je Jordánec – takže co právě on může vědět o lidských právech. Anebo s pomocí poukazování na to, že OSN prý stejně nemá žádnou autoritu.
Jenže pokud si mnoho našich politiků a komentátorů, zejména levicových, skutečně přeje, aby OSN takovou autoritu mělo, pak by měli jít příkladem a brát kritiku Vysokého komisaře vážně a s pokorou.
Jinak nikdo nebude brát vážně Českou republiku, až si bude při nějakém dalším obejití RB OSN stěžovat, že státy, které tak činí, narušují mezinárodní pravidla hry a světový pořádek. Anebo až bude český prezident příště vyzývat na Valném shromáždění OSN, aby – jako údajně jediná legitimní mezinárodní autorita toho schopná – posvětilo vznik mezinárodních jednotek pro boj s terorismem.
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).