Jedná se o čtvrté setkání v průběhu tohoto roku, které se věnuje řešení přílivu uprchlíků do Evropské unie. Představitelé unijních institucí a států se setkávají v kulantně řečeno rozjitřené atmosféře. V podstatě všechny oblasti znamenají tvrdý politický boj.

Za poslední dobu utrpěla myšlenka jednotné Evropy snad nejvíce ve své historii. Jednotlivé členské státy na sebe začaly ukazovat prstem. Hledat viníka vždy v tom druhém. Kdo že za co může.

Především staré členské státy, vedené Německem a Rakouskem, vyčítají novým členským zemím, hlavně východoevropským, nedostatek solidarity. Ty zase na oplátku kontrují kritikou podle nich nereálného systému trvalého přerozdělování uprchlíků, kterým byl udělen azyl.

Dva hotspoty

Německo na kvótách trvá a bude je opět prosazovat. Problém je, že některé země je nechtějí a summit musí o svých závěrech rozhodnout jednomyslně. Otázka ostrahy hranic ze strany spojených evropských sil pod velením Frontexu nebo nové agentury je také problematická. Státy, které vnější hranici nemají, ji požadují uplatnit především v Řecku a Itálii. Samy si stejné opatření na svých hranicích nepřejí. Jedná se o otázku národní suverenity - a není se co divit.

Podobný problém jsou místa, kde se mají shromažďovat uprchlíci především v Řecku a Itálii. Takzvané hotspoty mají být prozatím dva. Na italském ostrově Lampedusa a na řeckém ostrově Lesbos. Podle britského deníku The Guardian ale o nich například Itálie prohlásila, že nechce hostit žádné „koncentrační tábory“.

Aby toho nebylo málo, vstoupil do hry další prvek. Tím je vydírající Turecko. Jedná z pozice síly a klade si podmínky, za jakých pomůže s utlumením či zastavením proudu uprchlíků. Ano, má tu možnost. Většina uprchlíků totiž do Evropy směřujte buďto přes severní Afriku do Itálie, nebo z tureckých uprchlických táborů. Pokud by se tedy turecká vláda odhodlala, zamezila by akcím pašeráků, dala by uprchlíkům právo pracovat, zlepšila by jejich podmínky.

Turecko požaduje peníze

Jenže v Turecku mají být 1. listopadu 2015 volby. Turecký premiér Erdogan velmi potřebuje úspěch v zahraniční politice, nejlépe s Evropskou unií.

Proto klade požadavky, které jsou za hranou. Místo jedné miliardy eur podpory požaduje tři. K tomu status bezpečné země, zatímco je zapojena do konfliktu v Sýrii a s kurdskou menšinou. A také bezvízový styk EU. Bezvýhradné ustoupení takovým požadavkům by jen zvýraznilo vyjednávací bezradnost Evropské unie.

Ta se totiž zoufale snaží nalézt společnou řeč. Nastolila téma třetích zemí, což je správné. Pokud bude umožňováno pašerákům lidí odrážet od břehů, na moři již síly evropské málo zmohou. Chránit pevnou pozemní hranici je něco jiného než rozsáhlou a členitou hranici ostrovů a moří. Říká se, že v nouzi poznáš přítele.

Úspěchem tohoto summitu tedy spíše než konkrétní kroky budou slova. Pokud budou smířlivá, bez vzájemného obviňování, je to úspěch.