Článek
Shrňme si, co víme. Tak především je zřejmé, že funkci jednoho z nejvyšších státních úředníků, který, aby vůbec mohl v pozici kancléře řádně fungovat, potřebuje mít možnost se seznamovat s tajnými dokumenty a informacemi, což ostatně pro funkci kancléře vyžaduje zákon, vykonává člověk, který ani v polovině prezidentova pětiletého mandátu teoreticky přístup k takovým informacím nemá, a nemůže ho tudíž ani doprovázet na jednání NATO, EU nebo zasedání vlády.
Dále jsme se nedávno dozvěděli, že ačkoliv Mynář evidentně nemůže plně vykonávat svoji funkci (a až přinejmenším do konce odvolacího řízení plnohodnotně vykonávat nebude), pobírá 167 tisíc korun hrubého měsíčně, což se blíží platu premiéra, pokud započteme i náhrady.
Dále si bylo možné všimnout, že ačkoliv Mynář nemá prověrku, účastní se spolu s prezidentem jednání na nejvyšší úrovni - kupříkladu nedávného jednání s prezidentem Putinem. Leckdo může tudíž argumentovat, že „nepřístup“ neprověřeného Mynáře k tajným informacím je záležitost spíše jen teoretická.
Víme též, že pokud jde o další spolupráci s prezidentem, vlastně vůbec nezáleží na tom, co by v případě takového člověka mělo správně platit. Co zatím naopak nevíme, je, co má být ona „důstojná pozice“, která na Mynáře čeká pro (velmi pravděpodobný případ), že s odvoláním neuspěje. Skoro všechny vysoké úřednické pozice na Hradě vyžadují totiž bezpečnostní prověrku.
Mynář se může samozřejmě stát „poradcem“, nebo dokonce šéfem poradců. Ale i v takové pozici je fungování člověka, který teoreticky nemá přístup k tajným informacím, dost problematické. Na druhou stranu prezident Zeman si z takových maličkostí nedělá hlavu. Na setkání s Putinem s ním byl i poradce Martin Nejedlý. Ten je jednatelem firmy Lukoil Aviation Czech, která podle rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 má zaplatit státu 27,5 miliónu korun pro porušení smlouvy při skladování leteckého paliva.
Možná nejlepším řešením bude prostě vytvořit na Hradě pozici „Mynář“. V této pozici si osoba ji zastávající bude moct dělat,co chce, a nebude se muset potupně „svlékat do naha“. Tedy alespoň do té míry jako současný kancléř, který si stěžoval, že se kvůli prověrce takříkajíc„do naha“ svléknout musel. A my už víme, že co NBÚ viděl, se mu nelíbilo.
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).
Člověk zastávající „pozici Mynář“ se už nebude muset před nikým svlékat. Bude moci třeba v klidu nakupovat čas od času podezřele levné vily v Praze. Nebo podle vlastního uvážení doprovázet prezidenta na různá setkání, kde se může diskutovat o věcech podléhajících režimu tajné. A shánět přitom ještě peníze na případnou další Zemanovu kampaň. Prostě taková důstojná pozice „Mynář“.