Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Proč jednání „v normandském formátu“ bez Ruska? - Vladimír Diviš

Novinky, Vladimír Diviš (Autor se dlouhodobě zabývá Ruskem a Ukrajinou)

Před pondělní schůzkou prezidentů Francie a Ukrajiny F. Hollanda a P. Porošenka s německou kancléřkou A. Merkelovou se objevily v mediích spekulace, proč nebyl do Berlína pozván i ruský prezident V. Putin.

Foto: Petr Horník, Právo

Vladimír Diviš

Článek

Někteří politologové se přiklonili k názoru, že by se mohlo jednat o vystupňování protiruských sankcí a případné schválení Berlínem a Paříží „tvrdšího postupu“ vůči povstaleckým oblastem na východě Ukrajiny.

Jiní naopak tvrdili, že nejvyšší představitel Kyjeva byl povolán „na koberec“, aby bez nežádoucích svědků (Putina) vyslechl od svých klíčových evropských spojenců výtky z důvodu, mírně řečeno, nedostatečně energického přístupu jeho země k plnění závazků z únorového summitu v běloruské metropoli. Zvláště pokud jde o únorový Porošenkův příslib ústavní reformy a zásadnější decentralizaci moci.

Iniciátorem nynějšího summitu „normandské čtyřky“ bez Putina byla ukrajinská strana. S jakou agendou letěl do Berlína Petro Porošenko v minulých dnech, poodhalil jeho dosavadní zahraničněpolitický poradce Valerij Čalyj.

„Únorová minská ujednání se neustále interpretují v neprospěch Ukrajiny. Přestože Moskva nehodlá stáhnout z Donbasu své vojáky, Evropané tlačí na Kyjev, aby plnil vše, co bylo v Minsku dohodnuto,“ prohlásil tento čerstvě jmenovaný ukrajinský velvyslanec v USA.

V podobných intencích schůzku předem komentoval britský list Financial Times, podle kterého údajně „takzvaný Minsk -2 dopadl špatně pro Ukrajinu a naopak dobře pro Rusko. Předurčil vztahy mezi Kyjevem a proruskými regiony po vzoru bosenských dohod na bázi kvazikonfederativního uspořádání“. Podle tohoto předního ostrovního deníku prý Porošenko v Minsku podlehl silnému diplomatickému tlaku ze strany Německa a Francie, kterým šlo prioritně o zastavení krveprolití.

V obdobném duchu se vyjádřil i německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung: „Západ vystresovaný válčením v blízkosti Evropy, krizemi a sílícím přílivem imigrantů se chce zbavit alespoň jednoho z ohnisek napětí. Proto se v tichosti domlouvá s Ruskem. Podpora Ukrajině nenápadně slábne a současně roste tolerance hegemonistické politiky Moskvy. Za to Putin projevuje vstřícnost v jiných krizových oblastech – v Sýrii, Iránu a Koreji,“ spekuluje v komentáři vlivný list FAZ.

Západní, ukrajinská a ruská média i politici se bez ohledu na to shodují, že aktuální srpnová eskalace napětí na linii zastavení palby dosahuje od února nejvyšší úrovně. Na obou stranách opět přibývá jednotek, těžkých zbraní a tím i nebezpečných incidentů a vzájemného ostřelování, což může kdykoliv přerůst v nový válečný požár na celé čtyřsetkilometrové frontě. To by nejspíš pohřbilo slibný plán řešení této krize vypracovaný normandskou čtyřkou počátkem roku v Minsku. Paříž i Berlín ale na jeho relevantnosti nadále důrazně trvají, bez ohledu na zmíněné výhrady a nespokojenost Kyjeva. A to se potvrdilo i nyní v německé metropoli.

Nelze však vyloučit, že v Berlíně za zavřenými dveřmi šla řeč i o případných alternativách k zatím jen velmi skromně naplňovaným dohodám z Minsku, protože pochopitelně existují i jiné modely řešení podobných ozbrojených konfliktů. Zatím to ale vypadá, že Hollande s Merkelovou nehodlají udělat nad minským „cestovním plánem“ kříž a nechtějí hledat jiná východiska. A to je nejen pro východ Ukrajiny dobrá zpráva.

Nicméně klíčovou podmínkou realizace kteréhokoliv z nich zůstává přímá domluva obou znepřátelených stran, Kyjeva na jedné straně a Doněcka s Luhanskem na druhé. A na tom právě ztroskotává dosavadní minský mírový proces, který místo potřebného dialogu zatím více připomíná monolog hluchých.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám