Den před výročím 21. srpna 1968 vyprávěl dnes dopoledne novinářům bezpečnostní expert a analytik slovenského think-tanku CEPI (Central European Policy Institute) Jaroslav Naď, jak to mají u nich na Slovensku ošetřeno v otázce podpory ducha tehdejší bratrské pomoci. Čeští novináři sice nedali na sobě nic znát, ale vnitřně se museli stydět.

Nalijme si čistého vína, to prostě nemáme. Nejsou u nás součástí společnosti polovojenské skupiny, jejichž členové prošli výcvikem v Rusku a které na Slovensko jezdí školit ruští instruktoři. V Česku je sice zaznamenána výzva k organizování ozbrojené milice, která bude mít za úkol družbu s ruským vojákem proti české vládě, ale o jejích akcích jsme zatím nic neslyšeli. Zato u sousedů chodí členové bojůvek do škol a učí děti, kdo je nepřítel, přičemž je rovnou cvičí v zacházení se zbraněmi, aby na toho nepřítele uměly střílet.

Naď říkal i další věci, ze kterých vyplývalo, že opravdu zaostáváme. U nás doposud není nic známo o tom, že by se proruské neofašistické skupiny chystaly spojit pro úspěch v parlamentních volbách. Ale dost bylo sebemrskačství! Nejsme tak špatní, jak to někteří tvrdí.

Co na tom, že Slovensko mají ruští mocní rádi po usilovné práci Roberta Fica a Jána Čarnogurského! Po Naďovi promluvil zástupce ředitele českého think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda – a musím mu složit hold. Ukázal, že nejsme nějací hejpočkejové.

Teď se zase musel krčit na židli slovenský host. Ale nic ve zlém – fair play a máme vyšší karty! „Mezi hlavní nositele linií ruské propagandy v oficiálních funkcích v Česku dnes patří prezident Zeman, naprostá většina představitelů KSČM a část poslanců ČSSD okolo poslanců Foldyny, Jandáka či Humla,“ řekl Janda. Schválně, koho miluje Kreml více, jejich Fica, nebo našeho pana prezidenta?

Na celkovém pozadí správného hájení národní prestiže je přece jen možné vytknout panu Jandovi z Evropských hodnot jeden drobný nedostatek. Když mluvil o našich úspěších ve zmíněné oblasti, nedokázal se oprostit od alibistického dovětku, že si nemyslí, že vyjmenovaní politici jsou cizími agenty.

Takto se pozná vědátor na kraji příkopu. Chtělo by to praxi v provozu, pane Jando. To byste se pak dozvěděl, že v Rusku je cizí agent každý, kdo působí v zájmu jiného státu. A musí se povinně přihlásit na ministerstvu spravedlnosti. Páni Jandové by místo nedostatečné obrany národních zájmů mohli raději apelovat na příslušné politiky, aby tuto zkušenost uplatnili i v našich podmínkách.

A byl by to důstojný dárek k výročí bratrské pomoci.