Článek
Ukrajina se potácela na hranici bankrotu už před dvěma lety, kdy byl u moci proruský prezident Viktor Janukovyč. Od té doby se situace jen zhoršila, k čemuž přispěla především rok a čtvrt dlouhá válka na území Donbasu. Zadlužení nyní činí 70 miliard dolarů, z toho 50 miliard je vnější zadlužení. Kyjev požaduje odpis části dluhu v rámci restrukturalizace dluhu. S odpisem ve výši čtyřiceti procent ale nesouhlasí skupina čtyř věřitelů, která drží dluhopisy ve výši devíti miliard. Zatím se ale nevylučuje dohoda na poslední chvíli v září.
Mezinárodní měnový fond slibuje, že jeho pomoc Ukrajině bude pokračovat, i když selžou jednání s dalšími věřiteli, ovšem svou pomoc podmiňuje dalšími škrty ve výdajích státu. Klesnout by měly platy státních zaměstnanců, naopak by se měla uvolnit cena energií. Volí tedy stejný přístup jako v Řecku. Požaduje také rázné potření korupce a klientelismu, které rozežírají Ukrajinu.
Podmínky mezinárodních věřitelů jsou pochopitelné, ovšem pro Ukrajinu těžko přijatelné. Průměrný plat v zemi činí 2000 hřiven (cca 2000 korun) a důchod 1200 hřiven. Inflace v zemi překračuje 50 procent, v červnu byla 57,5 procenta a v dubnu dokonce 61 procent, přičemž u nájemného a energií 157 procent. Ceny plynu se zvyšují čtvrtletně ve snaze vyhovět tlaku na jejich deregulaci. U potravin činí inflace 51 procent. Jen pro názornost: jestliže kilo pohanky stálo v prosinci 2013, tedy na začátku protestu proti Janukovyčovi, osm hřiven, nyní vyjde na dvacet hřiven. Tehdy bylo euro za 11 hřiven, nyní je za 24 hřiven.
Jak uvedl lvovský psychiatr Roman Lisčuk, když za ním přijde důchodce, který bere tisíc hřiven, může si koupit buď základní potraviny, nebo léky. Na oboje nemá. Situace je mnohem horší než v Řecku. A nedá se čekat, že by se brzy změnila. Loni činil pokles HDP 6,8 procenta a letos ho Světová banka odhaduje na 7,5 procenta. Rok a čtvrt dlouhý konflikt na východě země polyká značné prostředky a země kvůli němu musí řešit i problém s miliónem vnitřních uprchlíků.
Uvažovat za této situace o dalších škrtech a deregulaci cen energií ukazuje schizma západní politiky. V konfliktu s Ruskem Západ Ukrajinu podporuje, i když jí přímo nedodává zbraně, ale prodloužil sankce vůči Rusku. Ekonomicky ji však svým rigidním postupem potápí, jako by levá ruka nevěděla, co dělá pravá. Západu se to může stát geopoliticky osudné, pokud se bude cítit Ukrajina zrazená, může se od něj odvrátit.
Svržený prezident Janukovyč o podporu Ukrajinců přišel, když na poslední chvíli odstoupil od podpisu Ukrajinci vytoužených asociačních dohod s EU. To ale neznamená, že se podobně neodvrátí Ukrajinci od Západu. Když je zklamali rozhádaní prozápadní politici, zvolili v roce 2010 Janukovyče.
Alex Švamberk
Novinář, spisovatel, hudebník, skladatel a performer, absolvent Strojní fakulty ČVUT v Praze. Nyní pracuje jako zahraniční redaktor serveru Novinky.cz. Specializuje se na válečné konflikty a oblasti Korejského poloostrova, Balkánu, ale i na Ukrajinu a Jižní Afriku. Dlouhá léta působil v médiích jako hudební recenzent, i nyní připravuje rozhovory se zahraničními umělci a píše kritiky na soudobou hudbu a nahrávky okrajových žánrů, jako je hard core, industriál a noise.
A EU už jednou v případě Ukrajiny selhala. V rámci asociačních dohod nabídla Ukrajině půjčku jen ve výši 610 miliónů eur, i když potřebovala 15 miliard dolarů, které měla splatit. Janukovyč je mohl získat od MMF, ovšem za podmínky deregulace cen plynu, což nechtěl. Proto se obrátil na Vladimira Putina, který slíbil, že Rusko koupí ukrajinské dluhopisy právě v této hodnotě.