Článek
Premiér Sobotka interpretuje zamítnutí kvót jako naše vítězství, protože Česká republika vehementně prosazovala princip dobrovolnosti. Jenže ještě před začátkem summitu musel udělat ústupek, když slíbil, že Česko přijme stovky uprchlíků.
Po summitu je zřejmé, že ani to nebude stačit. Česko se ocitne pod velkým tlakem, aby přijalo proporcionální počet uprchlíků, což v celkovém počtu šedesáti tisíc rozhodně nemůže být jen několik stovek. Premiér a jeho lidé tak dosáhli Pyrrhova vítězství.
Rozhodně neuspokojí tu část voličstva, kterou reprezentuje známý islamofob Martin Konvička, jenž při nedávném slyšení v petičním výboru Sněmovny, chválil vládu za její neústupnost ve věci kvót a vyzýval ji, aby se v Bruselu opřela o lid, který imigranty u nás nechce. Tito voliči jistě nebudou spokojeni s tím, že i bez kvót nakonec bude ČR nucena přijmout tisíce uprchlíků.
Vláda bude také mít jeden problém navíc v tom, že bude-li si snažit určovat na základě dobrovolnosti nejen celkový počet uprchlíků, které přijmeme, ale také jaké uprchlíky, může narazit u ostatních členských zemí se svými kritérii.
Zejména pokud by si chtěla vybírat lidi, kteří jsou dle jejího mínění vhodní právě pro Česko. Ostatní země mohou taková kritéria vnímat jako latentně rasistická nebo diskriminační.
Je tak zřejmé, že premiér Bohuslav Sobotka nakonec rozhodně nepotěší ty voliče, na které odpor vlády vůči kvótám cílil, tedy lidi kteří prostě u nás nechtěli větší počet migrantů - kvóty nekvóty. Sobotkovo vítězství ve věci kvót tak nakonec potěší jen lidi podezíravé vůči EU, kteří budou rádi, že alespoň formálně si necháme diktovat Bruselem.
Zároveň Sobotka a sociální demokracie ztratí po svém představení v Bruselu možná definitivně podporu těch voličů, kteří chápou moderní levicovost spíše tak, jako většina ostatních evropských socialistických stran, které kvóty coby výraz solidarity podpořily.
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).
Brzy tak uvidíme, zda české „vítězství“ v Bruselu nebude znamenat zejména pro ČSSD jak ztrátu těch voličů, kteří pochopí, že tisíce uprchlíků k nám tak jako tak dorazí, tak liberálnějších voličů, kterým bude vadit nedostatek solidarity s EU, který levicový premiér a jeho lidé předvedli.