Článek
Levice mívá kupříkladu tendenci přivlastňovat si patent na ekologii či oblast lidských práv, ačkoli víme, kam to komunisté s ochranou přírody a dodržováním občanských svobod přivedli.
Pravici s její deklarovanou úctou k politice rovných šancí a ochranou volného trhu snad ani není třeba připomínat právní klima privatizačních 90. let či bankovní socialismus, s nímž se - coby dědictvím ODS - u nás se střídavým úspěchem vypořádávala na přelomu tisíciletí levice.
Touto metodou by se dalo pokračovat poměrně dlouho. Rozum, a snad i jisté obecné přání, jež bývá začasté otcem myšlenky, však napovídá, že rozumná a odpovědná sociální, ekonomická, lidskoprávní i ekologická politika by měla být součástí politického programu každé demokratické strany, ať už má ve svém názvu jakýkoli přívlastek.
Proto jsem se, při vší úctě k Janu Kellerovi, v neděli při sledování polední televizní debaty málem zadusil dušeným kedlubnem při jeho úvaze o původu a povaze korupce coby společenského jevu.
„Korupce je forma maximalizace soukromého zisku. Já netvrdím, že každý, kdo je pravicový, je korupční,“ prohlásil kupříkladu europoslanec za ČSSD.
Nabízím jiný výrok: „Násilné znárodňování je forma maximalizace veřejného zisku. Netvrdím, že každý levičák je vrah.“
Profesor Keller dále dospívá k závěru, že ačkoli ke korupci v porevolučním Česku docházelo za pravicových i levicových vlád, pro levicové politiky je to dvojnásobná ostuda, protože se tím vysmívají vlastním hodnotám.
Nerad bych se dopustil nějaké dezinterpretace, ale zní mi to jako prohlášení, že pravicový politik je poloviční zloděj. Že v důrazu na individuální odpovědnost je ve srovnání s důrazem na solidaritu zakomponováno cosi zločinného.
Jan Keller, coby politický nominant levice, neměl v danou chvíli vedle sebe z příčin, které zůstanou navždy skryty kdesi v útrobách České televize, pravicového oponenta. Seděl tam David Ondráčka z Transparency International, který asi necítil potřebu na taková slova reagovat.
Beru to tedy na sebe, to zase bude minusových bodů...
Nechci se vůbec pouštět do úvah, zda a jak čestným způsobem se v průběhu posledního čtvrtstoletí obohatili Miroslav Macek (ODS), Stanislav Gross (ČSSD) nebo David Rath (ODS i ČSSD).
Korupce není výpotkem žádné slušné politiky, pravicové ani levicové. Je však vážnou nemocí každé politiky, pravicové i levicové.
Protože jde o druh kriminality, nelze ji vyhubit pravicovými ani levicovými prostředky, bylo by to stejné, jako chtít pravicově či levicově snížit počet vražd nebo sňatkových podvodů.
Bojovat s ní lze pouze nástroji práva.
Josef Koukal
Komentátor deníku Právo. Zabývá se tématy z oblasti justice a kriminálními kauzami. Od roku 1993 byl redaktorem Českého deníku, Denního Telegrafu, Svobodného slova a Zemských novin, spolupracoval externě s Českým rozhlasem a dalšími, převážně tištěnými médii. V Právu působí od roku 2006.
Politici mohou přispět dvojím způsobem. Nebránit politickými prostředky průchodu spravedlnosti a skrze vlastní veřejné vystupování kultivovat zbytek společnosti.